Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Přechod do zaměstnaneckého pracovního poměru nemůže být na újmu dřívějšímu členu JZD, který nezískal nárok na důchod ze sociálního zabezpečení pracovníků z toho důvodu má dřívější člen JZD nárok na důchod ve výši, v níž náleží členům družstva s vyšší úrovní hospodaření, i tehdy, jestliže družstvo nebylo družstvem s vyšší úrovní hospodaření v době trvání jeho členství, ale stalo se jím do vzniku jeho nároku na důchod (srov. § 38 odst. 4 vyhl. č. 104/1964 Sb.).

I. Okolnost, že se provinilý občan dopustí činů proti majetku opětovně, uvedená v § 18 odst. 1 alin. 2 zák. č. 38/1961 Sb., vylučuje možnost posoudit jako provinění jednání, které by jinak naplňovalo znaky provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 alin. 1 zák. č. 38/1961 Sb. Tato okolnost však není splněna u prvního z více skutků, jimiž se pachatel zmocnil cizí věci z majetku v osobním vlastnictví v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní. Proto se takovýto první z více skutků, jímž byla způsobena škoda příliš nepřevyšující částku 500 Kčs, posoudí nikoliv jako trestný čin krádeže, ale jenom jako provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 zák. č. 38/1965 Sb., pokud tomu nebrání jiná okolnost, jmenovitě pokud čin není z jiných důvodů zvlášť zavržitelný.

Za spáchání činů proti majetku "opětovně" lze považovat činy, které osoba spáchá až po prvním z více skutků, nikoliv již první skutek.

Čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný je čin výrazněji společensky nebezpečný, např. proto, že se jej pachatel dopustil jako organizátor, že se pokusil věc získanou krádeží uchovat bezprostředně po činu násilím, že činem projevil zvláštní bezohlednost vůči spoluobčanům nebo společnosti apod.

II. O tom, že bude proveden v hlavním líčení důkaz přečtením protokolu o výpovědi svědka nebo znalce, musí soud rozhodnout ve smyslu § 119 odst. 1 tr. ř. usnesením, které vyhlásí (§ 135 tr. ř.); přitom zhodnotí význam dokazované skutečnosti pro správné rozhodnutí věci i důkazní sílu ostatních důkazů a posoudí, zda osobní výslech svědka nebo znalce není se zřetelem na význam dokazované skutečnosti nebo se zřetelem na povahu ostatního důkazního materiálu nutný.

I když se stal poživatel důchodu po zániku členství v JZD jednotlivě hospodařícím rolníkem, musí být posuzováno trvání jeho nároku na částečný invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných pro členy JZD i nadále podle ustanovení zák. č. 103/1964 Sb., nikoli podle § 8 odst. 2 vyhl. č. 105/1964 Sb. Přestup do jiného pojištění nemůže mít za následek zánik nároku přiznaného poživateli důchodu podle předpisů upravujících jeho dosavadní důchodové zabezpečení.

K výkladu § 22 písm. c) zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. 

Výrokem o výměře trestu odnětí svobody, který převyšuje horní hranici sazby za přestupek, se rozumí i výrok o náhradním trestu odnětí svobody za nedobytnou pokutu (§ 20 odst. 2 tr. zák. spr. č. 88/1950 Sb.).

Vyslovil-li soud podle § 60 odst. 1 tr. zák., že se obviněný osvědčil, není již možno - vyjde-li dodatečně najevo, že se ve zkušební době dopustil trestného činu - rozhodnout, že se původní podmíněný trest vykoná. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. nepřevzal býv. ustanovení § 27 odst. 2 tr. zák. č. 86/1950 Sb., podle něhož bylo možno takové dodatečné rozhodnutí učinit do jednoho roku od pravomocného rozhodnutí o osvědčení. V úvahu nepřichází ani obnova řízení.

I. Podávání stížností a žádostí, kterými se odsouzený domáhá ve výkonu trestu odnětí svobody svých práv a oprávněných zájmů ve smyslu § 11 zák. č. 59/1965 Sb., nelze považovat za projev nekázně a nedostatku převýchovy, odůvodňující přeřazení odsouzeného do vyšší nápravně výchovné skupiny.

II. Odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody má právo žádat o přeřazení jenom z vyšší do nižší, nikoliv z nižší do vyšší nápravně výchovné skupiny.

Trest zákazu činnosti začíná zásadně právní mocí rozsudku. Doba, po níž odsouzený k tomuto trestu uložený zákaz nerespektuje, neprodlužuje dobu výkonu tohoto trestu. Tuto dobu prodlužuje pouze výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, pokud vedle něl byl uložen zákaz činnosti (§ 49 odst. 3 tr. zák.). Zákonné podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podle § 61 odst. 3 tr. zák. nejsou splněny, nerespektoval-li odsouzený během výkonu tohoto trestu vyslovený zákaz. Porušování uloženého zákazu může podle okolností zakládat i trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.