Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Účinnost rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru, vydaného podle vl. nař. č. 50/1955 Sb., jímž je přikázána část zemědělské půdy, popř. také provozního zařízení, nebo celé hospodářství vlastníka do užívání zemědělskému závodu socialistického sektoru, nezaniká smrtí vlastníka pozemků a provozního zařízení omezení vyplývající z takového rozhodnutí váže i dědice vlastníka.

V pracovnej zmluve možno dohodnúť viac než jedno miesto výkonu práce; z hladiska nároku na náhradu pri pracovných cestách (§ 3 až § 9 vyhl. č. 96/1967 Zb.) je však nutné za pravidelné pracovisko považovať vždy len jedno miesto výkonu práce.

K výkladu podmienok nutnej obrany. U nutnej obrany sa nevyžaduje primeranosť obrany v zmysle úplnej úmernosti (proporcionality) medzi významom ohrozeného spoločenského vzťahu a vzťahu dotknutého obranou. Primeranosť obrany treba posúdiť so zretelom na všetky okolnosti prípadu a na vybočenie z medzi nutnej obrany nemožno usúdiť len z toho, že napadnutý sa bránil zbraňou proti neozbrojenému útočníkovi, vekove podstatne mladšiemu, fyzicky silnejšiemu a známemu svojou agresívnosťou.

Ustanovenie § 22 písm. a) zák. č. 82/1968 Zb. o súdnej rehabilitácii, podla ktorého sú zo zákona neplatné rozhodnutia o zaradení do tábora nútenej práce vyslovené komisiou zriadenou podla § 3 odst. 1 zák. č. 247/1948 Zb. o táboroch nútenej práce, sa nevzťahuje na prípady, v ktorých bol podla § 2 odst. 2 zák. č. 247/1948 Zb. trest na slobode za správny priestupok odpykaný namiesto v robotárni v tábore nútenej práce.

Předpoklady pro postih podle zák. č. 58/1965 Sb. jsou splněny nejen tehdy, spáchal-li pachatel provinění nebo přestupek uvedený v návětě § 1 cit. zák. po předchozím jeho postižení pro tatáž provinění nebo přestupek, tedy za podmínek speciální recidivy, ale i tehdy, byl-li předtím postižen pro kterékoliv provinění nebo kterýkoliv přestupek uvedený v § 1 cit. zák. nebo pro trestný čin obdobný kterémukoliv provinění nebo přestupku uvedeným v tomto ustanovení. Trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. je trestným činem obdobné povahy jako provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. Po účinnosti zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech je nutno posoudit, zda činnost obviněného postižitelná podle zák. č. 58/1965 Sb. nemá být posouzená se zřetelem na ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. podle § 8 písm. c) a § 10 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech.

Předmětem řízení podle zákonného opatření č. 99/1969 Sb., které se zahajuje na podkladě trestního oznámení orgánů SNB, může být jen skutek v trestním oznámení uvedený. Bráněním výkonu opatření veřejného činitele ve smyslu § 156a tr. zák. je třeba rozumět jakékoli úmyslné jednání, které tento výkon znemožňuje nebo znesnadňuje, přičemž není rozhodné,zda jde o konání či jen o opomenutí ve smyslu § 89 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 147/1969 Sb. Může jít proto nejen o činnost aktivní (např. stavění barikád), nýbrž i pasivní chování (např. setrvání v prostoru, který je povolanými orgány vyklizován). Maření výkonu opatření veřejného činitele pojmově předpokládá, že výkonem tohoto opatření bylo při obnovování veřejného pořádku již dosaženo určitého výsledku, který pachatel svým jednáním znehodnocuje. Půjde zde proto vždy jen o aktivní činnost pachatele.

II. Upustí-li některý ze spolupachatelů dobrovolně od dalšího jednání směřujícího k spáchání trestného činu, nezaniká u něho trestnost přípravy k trestnému činu, pokud a) neodstraní nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy ze strany ostatních spolupachatelů, nebo b) neučiní o přípravě k trestnému činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy ostatních spolupachatelů, mohlo být ještě odstraněno.