Stanovisko Nejvyššího soudu SSR ze dne 18.10.1971, sp. zn. Tpj 30/71, ECLI:CZ:NS:1971:TPJ.30.1971.1
Datum: 18.10.1971 Sp. zn.: Tpj 30/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 18.10.1971 Sp. zn.: Tpj 30/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 13.10.1971 Sp. zn.: 1 Cz 94/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 13.10.1971 Sp. zn.: 2 Cz 57/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 06.10.1971 Sp. zn.: 1 Cz 93/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 29.09.1971 Sp. zn.: 4 Cz 13/71 Nejvyšší soud SSR
Datum: 27.09.1971 Sp. zn.: 6 Tz 33/71 Nejvyšší soud České soc. rep.
I. U trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. není nutné, aby znak, že se pachatel vyhýbá poctivé práci "soustavně", byl založen jednáním, pro které je právě stíhán; stačí, když soustavnost vyhýbání se poctivé práci vyplyne teprve ze zhodnocení tohoto jednání v souvislosti s jednáním, pro které byl již pachatel odsouzen, je-li z okolností případu prokázáno, že jednání, které je předmětem řízení, navazuje objektivně i subjektivně na jednání, pro které již byl pachatel odsouzen.
II. Skutek, který je předmětem obžaloby, musí soud vyčerpat v celé šíři. Je-li předmětem řízení skutek, který zakládá pokračující, trvající nebo hromadný trestný čin, není soud vázán časovým ohraničením skutku uvedeným v obžalobě, ale pokračuje-li trestná činnost i po podání obžaloby, musí rozhodnout i o té části skutku, která trvá od podání obžaloby do vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně. Teprve vyhlášením odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně je totožnost skutku přerušena ( § 35 odst. 2 tr. zák.), a trvá-li trestná činnost i nadále, jde již o jiný skutek, jímž se soud už nemůže v probíhajícím řízení zabývat.
Datum: 25.09.1971 Sp. zn.: 4 Cz 15/71 Nejvyšší soud České soc. rep.