Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže valná hromada akciové společnosti konaná do šesti měsíců od posledního dne účetního období (§ 184 odst. 3 obch. zák.) projednala účetní závěrku za ono účetní období a na jejím základě rozhodla o rozdělení zisku, pak mimořádná valná hromada konaná v témže roce po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období není oprávněna na základě téže účetní závěrky rozhodnout o jiném rozdělení zisku. Usnesení valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku z minulých let mezi akcionáře lze ve smyslu ustanovení § 4a odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 pokládat za jednání akciové společnosti směřující ke zmenšení jejího majetku; nejde o „běžnou obchodní činnost“ akciové společnosti. Účelem sporu vyvolaného konkursem je vyjasnění otázek nezbytných pro zdárné dokončení konkursu; přerušení takového sporu z důvodu spočívajících v tvrzené nezákonnosti prohlášeného konkursu proto postrádá smysl.

V konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. není úpadce osobou aktivně věcně legitimovanou k podání vylučovací žaloby dle § 19 odst. 2 uvedeného zákona. Spor úpadce se správcem jeho konkursní podstaty o to, zda určitý majetek nebo určitá část příjmů jež konkursní podstata nabyla za trvání konkursu, je ve smyslu § 6 odst. 2, věty druhé, zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2007) "majetkem", jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí, rozhoduje konkursní soud při výkonu své dohlédací činnosti usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Úpadce- fyzická osoba, jenž si za trvání konkursu neopatřil vlastní činností žádné příjmy nemá právo na výživu z majetku konkursní podstaty. Není vyloučeno, aby na základě úpadcovy žádosti správce konkursní podstaty poskytl úpadci, jenž si za trvání konkursu neopatřil vlastní činností žádné příjmy, částku potřebnou (nutnou) k zajištění jeho výživy z majetku konkursní podstaty. Učinit tak může jen za předpokladu, že s tím souhlasí příslušný věřitelský orgán. Takový požadavek však v případě nesouhlasu věřitelského orgánu nebo nesouhlasu správce konkursní podstaty s takovým krokem není soudně vynutitelný (postoj správce konkursní podstaty může být korigován opatřením soudu přijatým v rámci dohlédací činnosti, nesouhlas věřitelského orgánu reprezentujícího společné zájmy věřitelů s takovým postupem však svým rozhodnutím nemůže překonat ani konkursní soud). Při úvaze, zda takové žádosti úpadce má být vyhověno, se zohlední i to, zda a jak úpadce svou činností (aktivitou) za trvání konkursu přispěl k zachování a rozmnožení majetku konkursní podstaty, zda za trvání konkursu jedná způsobem, jímž přispívá k rychlému a zdárnému průběhu konkursu a zda zde nejsou osoby povinné výživou úpadci. Dlužník - fyzická osoba, na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zákona č. 328/1991 Sb., se pro účely posouzení, zda se může stát způsobilým uchazečem o zaměstnání ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2007) nepovažuje za osobu samostatně výdělečně činnou již ode dne prohlášení konkursu, bez zřetele k tomu, zda a kdy konkursní soud rozhodl o ukončení provozu jeho podniku.

Sjednal-li prodávající s kupujícím výhradu vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 445 obch. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2004 a porušil-li kupující závazek zaplatit řádně a včas sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volbou, zda od kupní smlouvy odstoupí a bude požadovat vrácení věcí, k nimž uplatnil výhradu vlastnického práva, nebo zda ve smluvním vztahu s kupujícím nadále setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny. Uplatnění jednoho z těchto práv vylučuje uplatnění druhého. Prodávající, který nejprve žádal zaplacení kupní ceny, však může takto provedenou volbu změnit a poté uplatnit právo na vydání věci; v obráceném pořadí změna volby možná není. V poměrech konkursu prohlášeného podle zákona č. 328/1991 Sb. se výhrada vlastnického práva prosazuje prostřednictvím úpravy obsažené v § 14 odst. 4 uvedeného zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2007). Výhrada vlastnického práva může být platně sjednána i u věcí druhově určených.

Žalobou podle § 80 písm. c) o. s. ř. se nelze úspěšně domáhat určení "neplatnosti" přezkumného jednání konaného dle § 21 zákona č. 328/1991 Sb. Úpadce, který byl konkursním soudem nesprávně vyloučen z možnosti účastnit se přezkumného jednání a tím i z možnosti popřít některou z přihlášených pohledávek za účelem vyloučení účinků předjímaných ustanovením § 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2007), může žádat konkursní soud, aby do upraveného seznamu přihlášených pohledávek, který zachycuje výsledek přezkumného jednání a který tvoří součást zápisu o přezkumném jednání, zapsal jeho popření pohledávky. Takový návrh lze úspěšně podat jen do doby, než nastanou účinky zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení. Proti rozhodnutí soudu o takovém návrhu je přípustné odvolání; odvolání může podat úpadce a konkursní věřitel dotčené pohledávky. Při rozhodnutí o takovém návrhu zkoumá konkursní soud pouze to, zda jsou splněny předpoklady pro dodatečný zápis popěrného úkonu úpadce do seznamu. Jakmile nabude právní moci usnesení, jímž konkursní soud návrhu úpadce vyhoví, provede takový zápis v seznamu i technicky s vyznačením údaje o datu doplnění, důvodu doplnění a o tom, kdo seznam takto doplnil. Vyjde-li skutečnost, že úpadce byl konkursním soudem nesprávně vyloučen z možnosti účastnit se přezkumného jednání a tím i z možnosti popřít některou z přihlášených pohledávek za účelem vyloučení účinků předjímaných ustanovením § 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2007), najevo až po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, může dřívější úpadce takovou námitku uplatnit v rámci obrany proti nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na jeho majetek na základě exekučního titulu, jímž má být seznam přihlášek. Soud výkonu rozhodnutí v takovém případě prověří, zda jde o námitku opodstatněnou. Povinnému, který měl do skončení konkursu vedeného na jeho majetek možnost vznést návrh na doplnění popěrného úkonu na upravený seznam přihlášených pohledávek, avšak neučinil tak, již uvedená obrana v rámci vykonávacího (exekučního) řízení k dispozici není.

Řízení o žalobě o vyloučení majetku z konkursní podstaty podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se prohlášením konkursu na majetek žalobce podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nepřerušuje; jeho účastníkem se namísto žalobce bez dalšího stává insolvenční správce.

Přihláška nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnému dlužníku ve smyslu § 402 obch. zák. právním úkonem uplatněným věřitelem v již zahájeném vykonávacím řízení za účelem uspokojení věřitelova práva (uspokojení pohledávky). V konkursní věci podle zákona č. 328/1991 Sb., ve které se konalo jednání o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nemůže vydat rozhodnutí o zamítnutí takového návrhu asistent soudce nebo vyšší soudní úředník.

Odpůrčí nárok podle § 16 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nelze uplatnit tím, že správce konkursní podstaty úpadce sepíše majetek, jenž v důsledku odporovatelného právního úkonu ušel z dlužníkova majetku, do konkursní podstaty. K prosazení tohoto nároku slouží odpůrčí žaloba. Zakládaná akciová společnost má z hlediska oprávněnosti držby věcí odvíjející se od vkladu těchto věcí do jejího majetku, stejnou víru (dobrou či zlou) jako tu, kterou byli při vložení těchto věcí nadáni její jediní zakladatelé.