Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pro vznik nároku na invalidní (částečný invalidní) důchod je rozhodný den vzniku invalidity (částečné invalidity), den skončení pracovního poměru (vznikla-li invalidita nebo částečná invalidita po jeho skončení) a doba zaměstnání potřebná pro vznik nároku na tento důchod. Splnění podmínky potřebné doby zaměstnání se nevyžaduje, jestliže je pracující invalidní následkem pracovního úrazu. Avšak i v takovém případě musí být pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod splněny podmínky uvedené v ustanovení § 25 odst. 1, popřípadě v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.

Vdove po účastníkovi odboja, ktorá nežila s manželom dlhší čas pred jeho smrťou v spoločnej domácnosti a manželstvo prestalo plniť svoju spoločenskú funkciu, patrí vdovský dôchodok najmenej vo výške uvedenej v ustanovení § 57 ods. 2 zákona č. 121/1975 Zb. v znení zákona č. 108/1984 Zb. a nie vo výške výživného od manžela (§ 38 zákona č. 121/1975 Zb.).

Opatrovníkovi obojstranne osirelého dieťaťa sa vyplatia aj splátky sirotského dôchodku splatné pred ustanovením opatrovníka.Pokial nebol obojstranne osirelému dieťaťu opatrovník ustanovený, nezačne plynúť premlčanie nároku na výplatu sirotského dôchodku.

Po vzniku nároku na poměrný starobní důchod se pro zvýšení tohoto důchodu za dobu zaměstnání do dovršení 25 roků zaměstnání (§ 22 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb.) i za dobu zaměstnání po dovršení 25 roků zaměstnání hodnotí jen doba výkonu zaměstnání, nikoli náhradní doby (§ 21 odst. 2 a § 22 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.).

Požívatel invalidného dôchodku, ktorému sa pod dobu výkonu trestu odňatia slobody dôchodok nevypláca /1/, nemôže žalobou na súde s úspechom uplatniť proti svojej bývalej manželke nárok na vydanie poberaných dávok dôchodkového zabezpečenia, ktoré jej orgán sociálneho zabezpečenia vyplácal z dôvodu dôchodkového nároku manžela.

Rozhodnutí příslušné posudkové komise sociálního zabezpečení o tom, že pracující je plně nebo částečně invalidní (§ 9 písm. a/ bod 1 zákona č. 129/1975 Sb. a § 25 odst. 3 a 4 zákona č. 121/1975 Sb.), jež bylo vydáno podle ustanovení vyhlášky č. 76/1957 Ú. l. (Ú. v.), o přechodu pracovníka z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), nebrání tomu, aby v řízení o přiznání invalidního (částečně invalidního) důchodu mohla být otázka doby vzniku invalidity (částečné invalidity) posouzena v souladu se skutečným stavem věci, zjištěným v řízení o přiznání tohoto důchodu.

Při náhradě za ztrátu na výdělku pracovníka, který byl uznán plně invalidním (§ 195 zák. práce), je třeba skutečnost, že tomuto pracovníku byl místo již pobíraného starobního důchodu přiznán plný invalidní důchod při pracovním úrazu, posuzovat tak, že pracovníkovi je z důvodu pracovního úrazu poskytován z prostředků důchodového zabezpečení pouze rozdíl mezi tímto důchodem a starobním důchodem, který mu byl před tímto pracovním úrazem poskytován a který se stanoví odečtením tohoto rozdílu od průměrného výdělku před vznikem škody. Uloží-li soud povinnost k placení náhrady za ztrátu na výdělku při uznání plné invalidity (§ 195 zák. práce), nemůže tuto platební povinnost zároveň do budoucna časově omezit s ohledem na očekávanou změnu poměrů.