Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. Ustanovení § 148 tr. zák. o trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby poskytuje ochranu fiskálnímu zájmu státu (nebo jiných příjemců uvedených povinných plateb), který je součástí jeho širších hospodářských zájmů. Proto je vyloučeno, aby za situace, kdy pachatel v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží naplnil všechny znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, jímž porušil zájem státu na správném přiznání, vyměření a zaplacení daně, poplatku nebo podobné povinné platby, a současně jednal jen proti příkazu mimotrestní právní normy daňového charakteru (např. porušil ustanovení o povinném značení tabákových výrobků tabákovou nálepkou podle § 114 odst. 2, 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů), byl jeho čin posouzen též jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. Takový souběh by byl možný pouze tehdy, kdyby pachatel zkrátil daň, poplatek nebo podobnou povinnou platbu alespoň ve větším rozsahu, a současně porušil zákaz nebo omezení uvedené v mimotrestní právní normě, jejímž účelem není jen ochrana fiskálních zájmů (viz též rozhodnutí publikované pod č. 26/2001 Sb. rozh. tr.). Tak tomu ovšem není při dovozu tabákových výrobků na území České republiky bez jejich označení tabákovou nálepkou.*) II. Je-li ukládán trest zákazu činnosti za trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním obchodní společnosti a je-li pachatel členem jejího statutárního orgánu, nelze takový trest vymezit jako zákaz výkonu funkce „statutárního zástupce“ obchodní společnosti, ale jen jako zákaz výkonu funkce statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) nebo zástupce obchodní společnosti. *) Redakční poznámka: Nyní jde o vztah těchto trestných činů podle § 240 a § 261 trestního zákoníku. Skutková podstata trestného činu porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 261 odst. 1 trestního zákoníku má však širší dosah ve srovnání s dřívější úpravou (§ 124 odst. 1 tr. zák.), neboť se vztahuje též na porušení „jiné důležité povinnosti“stanovené pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží.

I. Jednočinný souběh trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. a porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a odst. 1, alinea druhá, tr. zák. je vyloučen. Trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a odst. 1, alinea druhá, odst. 2 písm. a) tr. zák. je totiž ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. deliktem subsidiárním, neboť ohledně včasného a řádného vyměření daně je zde postihováno v podstatě jednání přípravného charakteru, které může směřovat právě ke zkrácení daně nebo jiné podobné platby (např. cla). Dojde-li pak skutečně ke zkrácení daně nebo jiné podobné platby ve větším rozsahu, skutek se posoudí jen jako trestný čin podle § 148 odst. 1 tr. zák., a nikoli též jako trestný čin podle § 148a odst. 1, alinea druhá, tr. zák. II. U trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1 tr. zák., jako trestného činu s blanketní dispozicí, která odkazuje na více norem upravujících zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, je třeba postupovat tak, aby bylo z výroku o vině odsuzujícího rozsudku zřejmé, který zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží obviněný porušil.

Jednočinný souběh trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. s trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. není vyloučen.

K naplnění znaku “poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží” ve skutkové podstatě trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nepostačuje jen to, že zboží nebylo v rozporu s celním zákonem (zák. č. 13/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů) předloženo k celnímu řízení, ale je třeba zjistit, že došlo k porušení zvláštního předpisu, který upravuje pohyb zboží přes státní hranice. 

Ustanovení § 124 tr. zák. je totiž trestněprávní normou s blanketní dispozicí, odkazující na právní normy regulující oběh zboží. Nepodléhá-li oběh konkrétního zboží takové regulaci, nemůže jednáním pachatele dojít ani k podstatnému ohrožení obecného zájmu ve smyslu § 124 odst. 1 tr. zák.

O ohrožení obecného zájmu značnou měrou ve smyslu § 124 odst. 1 tr. zák., není-li takový zájem ohrožen značnou měrou z jiných příčin, jde při porušení zákazu nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží v hodnotě okolo 20 000,- Kčs. Za majetkový prospěch nikoli nepatrný ve smyslu § 5 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. je třeba považovat prospěch v částce okolo 3000,- Kčs.

Dovoz a vývoz československých peněz upravují předpisy o devizovém hospodářství, nikoli předpisy o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží. Proto československé peníze, které si obviněný opatřil v cizině a bez povolení Státní banky československé dovezl do Československa, nejsou zbožím ve smyslu § 124 tr. zák.

Zhodnocení praxe soudů při rozhodování o trestných činech proti hospodářské soustavě podle hlavy druhé oddílu prvního zvláštní částí trestního zákona a o odpovídajících přečinech.