Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Datum rozhodnutí:
    9

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2021, sp. zn. 5 Tdo 973/2021, ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.973.2021.1

    Datum: 13.10.2021 Sp. zn.: 5 Tdo 973/2021 Nejvyšší soud

    Podstatou návodu ve smyslu § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je jednání, jímž návodce úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin, o který se hlavní pachatel alespoň pokusil, přičemž návod musí směřovat k individuálně určené osobě a k individuálně určenému trestnému činu. Zákon blíže nevymezuje konkrétní formy návodu, může tedy jít např. o příkaz, přemlouvání, poučení atd., přičemž trestný čin, k němuž směřuje, musí být vyjádřen alespoň v hrubých rysech, ale nevyžaduje se, aby návodce podrobně instruoval hlavního pachatele. Individuální určitost trestného činu nespočívá v absolutní totožnosti skutkových okolností trestného činu tak, jak je vymezil návodce, a okolností, za kterých následně došlo ke spáchání trestného činu hlavním pachatelem. Mezi návodem k trestnému činu a samotným trestným činem mohou existovat odchylky, pokud nedosáhnou zjevného excesu hlavního pachatele z návodného jednání.

    28

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2017, sp. zn. 5 Tdo 1029/2017, ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.1029.2017.1

    Datum: 13.12.2017 Sp. zn.: 5 Tdo 1029/2017 Nejvyšší soud

    I. Případ tzv. návodu nezdařeného, kdy se návodci nepodaří v naváděném vzbudit rozhodnutí spáchat zamýšlený trestný čin, a tzv. návodu bezvýsledného, kdy návod sám o sobě úspěšný sice byl, nicméně rozhodnutý hlavní pachatel (naváděný) se dosud ani nepokusil o daný trestný čin, je možno posoudit pouze jako pokus návodu, který je jen přípravou trestného činu podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, která je trestná, pokud jde o zvlášť závažný zločin podle § 14 odst. 3 tr. zákoníku a trestní zákon to u příslušného trestného činu výslovně stanoví. 

    II. Snaha o úhradu dluhu tím, že dlužník nabídne věřiteli faktury na fiktivní plnění, které též vytvoří a poskytne věřiteli, aby věřitel na úkor státu v daňovém přiznání na základě těchto fiktivních faktur uplatnil nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za nikdy nedodané zboží či služby, je návodem k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 240 tr. zákoníku, resp. k subsidiárnímu přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku. Dokud se naváděný ani nepokusí o takový trestný čin (případ návodu nezdařeného a návodu bezvýsledného), není splněna podmínka akcesority účastenství v rovině kvantitativní podle návětí ustanovení § 24 odst. 1 tr. zákoníku a takové jednání je postižitelné jen jako příprava podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, tj. jen v případě zvlášť závažných zločinů, u nichž tak ve zvláštní části stanoví trestní zákoník (v daném případě s účinností od 1. 7. 2016 jen u zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku).

    29

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.09.2016, sp. zn. 5 Tdo 1051/2016, ECLI:CZ:NS:2016:5.TDO.1051.2016.1

    Datum: 21.11.2016 Sp. zn.: 5 Tdo 1051/2016 Nejvyšší soud

    O policejní provokaci či nepřípustnou ingerenci policejního orgánu do skutkového děje nemůže jít za situace, kdy policie pouze reaguje na již projevený zájem pachatele uskutečnit trestné jednání (např. nelegální obchod se střelnými zbraněmi a střelivem) a jestliže k tomu policejní orgán případně využije některé aktivity, s nimiž zákon počítá, např. předstíraný převod podle § 158c tr. ř. a použití agenta podle § 158e tr. ř. (viz zejména stanovisko publikované pod č. 51/2014 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí uveřejněné pod č. 2/2015-III. Sb. rozh. tr.). Povahu nepřípustné provokace pak nemá ani jednání soukromé osoby, k němuž došlo bez podnětu či kontroly policejního orgánu a kterým taková osoba vyvolala spáchání určitého trestného činu jinou osobou. Proto trestní odpovědnost pachatele trestného činu (např. zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku) zůstává nedotčena i v případě, že čin spáchal pod vlivem soukromé osoby, která jej naváděla k tomuto činu, podněcovala ho anebo se jinak přičinila o spáchání činu nebo o jeho dokonání (např. tím, že reagovala na zájem pachatele o nákup vojenských zbraní a nabídla mu jejich prodej), avšak sama nejednala z podnětu policejního orgánu ani pod jeho kontrolou. Takovou soukromou osobu by bylo možno postihnout pro trestnou součinnost, zejména pro účastenství ve formě návodu k trestnému činu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jestliže se (hlavní) pachatel alespoň pokusil o trestný čin.
    29

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.06.2014, sp. zn. 5 Tdo 68/2014, ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.68.2014.2

    Datum: 18.06.2014 Sp. zn.: 5 Tdo 68/2014 Nejvyšší soud

    O policejní provokaci či nepřípustnou ingerenci policejního orgánu do skutkového děje nemůže jít za situace, kdy policie pouze reaguje na již projevený zájem pachatele uskutečnit trestné jednání (např. nelegální obchod se střelnými zbraněmi a střelivem) a jestliže k tomu policejní orgán případně využije některé aktivity, s nimiž zákon počítá, např. předstíraný převod podle § 158c tr. ř. a použití agenta podle § 158e tr. ř. (viz zejména stanovisko publikované pod č. 51/2014 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí uveřejněné pod č. 2/2015-III. Sb. rozh. tr.). Povahu nepřípustné provokace pak nemá ani jednání soukromé osoby, k němuž došlo bez podnětu či kontroly policejního orgánu a kterým taková osoba vyvolala spáchání určitého trestného činu jinou osobou. Proto trestní odpovědnost pachatele trestného činu (např. zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku) zůstává nedotčena i v případě, že čin spáchal pod vlivem soukromé osoby, která jej naváděla k tomuto činu, podněcovala ho anebo se jinak přičinila o spáchání činu nebo o jeho dokonání (např. tím, že reagovala na zájem pachatele o nákup vojenských zbraní a nabídla mu jejich prodej), avšak sama nejednala z podnětu policejního orgánu ani pod jeho kontrolou. Takovou soukromou osobu by bylo možno postihnout pro trestnou součinnost, zejména pro účastenství ve formě návodu k trestnému činu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jestliže se (hlavní) pachatel alespoň pokusil o trestný čin.
    62

    Rozsudek Nejvyššího soudu SR ze dne 22.05.1992, sp. zn. 7 Tz 23/92, ECLI:CZ:NSSR:1992:7.TZ.23.1992.1

    Datum: 22.05.1992 Sp. zn.: 7 Tz 23/92 Nejvyšší soud SR

    Účastnictvo na akomkolvek úmyselnom trestnom čine vo forme návodu v zmysle § 10 odst. 1 písm. b) Tr.zák. predpokladá, že páchatel trestný čin spáchal, resp. sa o jeho spáchanie aspoň pokúsil pod vplyvom návodu. Pokial to tak nie je a páchatel spácha trestný čin na základe vlastného rozhodnutia a bez zretela na návod, môže za splnenia ďalších zákonných podmienok prichádzať do úvahy zodpovednosť návodcu za prípravu na trestný čin, ku ktorému návod smeroval (§ 7 odst. 1 Tr.zák.).Ak by však navádzajúci bol uzrozumený s možnosťou, že páchatel je už rozhodnutý čin spáchať, môže ísť o účastnictvo, ale vo forme tzv. psychickej pomoci (§ 10 odst. 1 písm. c) Tr.zák.).
    24

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 13.06.1986, sp. zn. 11 Tz 13/86, ECLI:CZ:NS:1986:11.TZ.13.1986.1

    Datum: 13.06.1986 Sp. zn.: 11 Tz 13/86 Nejvyšší soud České soc. rep.

    Devizový cizozemec, který za zboží dovezené z ciziny přijimá od devizových tuzemců československé peníze bez povolení Státní banky československé, nenaplňuje znaky trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 odst. 1 tr. zák. jako pachatel. Devizový cizozemec však může být účastníkem na tomto trestném činu spáchaném devizovým tuzemcem, a to podle okolností návodcem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák., jesliže zboží devizovým tuzemcům sám nabídl a svedl je k jeho koupi za československé peníze, anebo pomocníkem ve smyslu § 10 odst. 1. písm. c) tr. zák., jestliže k jejich žádosti jim zboží obstaral a přijal od nich československé peníze.
    8

    Rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 26.03.1981, sp. zn. 4 Tz 13/81, ECLI:CZ:NS:1981:4.TZ.13.1981.1

    Datum: 26.03.1981 Sp. zn.: 4 Tz 13/81 Nejvyšší soud SSR

    Nejde o trestný čin podplácania v zmysle § 161 odst. 1 Tr. zák., ak páchatel poskytne, ponúkne alebo slúbi úplatok inému za to, aby pred orgánom činným v trestnom konaní ako svedok zamlčal okolnosť, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie. V takom prípade ide podla okolností o prípravu, resp. návod na trestný čin krivej výpovede a nepravdivého znaleckého posudku podla § 175 odst. 1 písm. b) Tr. zák.
    9

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2021, sp. zn. 5 Tdo 973/2021, ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.973.2021.1

    Datum: 13.10.2021 Sp. zn.: 5 Tdo 973/2021 Nejvyšší soud

    Podstatou návodu ve smyslu § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je jednání, jímž návodce úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin, o který se hlavní pachatel alespoň pokusil, přičemž návod musí směřovat k individuálně určené osobě a k individuálně určenému trestnému činu. Zákon blíže nevymezuje konkrétní formy návodu, může tedy jít např. o příkaz, přemlouvání, poučení atd., přičemž trestný čin, k němuž směřuje, musí být vyjádřen alespoň v hrubých rysech, ale nevyžaduje se, aby návodce podrobně instruoval hlavního pachatele. Individuální určitost trestného činu nespočívá v absolutní totožnosti skutkových okolností trestného činu tak, jak je vymezil návodce, a okolností, za kterých následně došlo ke spáchání trestného činu hlavním pachatelem. Mezi návodem k trestnému činu a samotným trestným činem mohou existovat odchylky, pokud nedosáhnou zjevného excesu hlavního pachatele z návodného jednání.

    28

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2017, sp. zn. 5 Tdo 1029/2017, ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.1029.2017.1

    Datum: 13.12.2017 Sp. zn.: 5 Tdo 1029/2017 Nejvyšší soud

    I. Případ tzv. návodu nezdařeného, kdy se návodci nepodaří v naváděném vzbudit rozhodnutí spáchat zamýšlený trestný čin, a tzv. návodu bezvýsledného, kdy návod sám o sobě úspěšný sice byl, nicméně rozhodnutý hlavní pachatel (naváděný) se dosud ani nepokusil o daný trestný čin, je možno posoudit pouze jako pokus návodu, který je jen přípravou trestného činu podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, která je trestná, pokud jde o zvlášť závažný zločin podle § 14 odst. 3 tr. zákoníku a trestní zákon to u příslušného trestného činu výslovně stanoví. 

    II. Snaha o úhradu dluhu tím, že dlužník nabídne věřiteli faktury na fiktivní plnění, které též vytvoří a poskytne věřiteli, aby věřitel na úkor státu v daňovém přiznání na základě těchto fiktivních faktur uplatnil nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za nikdy nedodané zboží či služby, je návodem k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 240 tr. zákoníku, resp. k subsidiárnímu přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 24 odst. 1 písm. b) a § 254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku. Dokud se naváděný ani nepokusí o takový trestný čin (případ návodu nezdařeného a návodu bezvýsledného), není splněna podmínka akcesority účastenství v rovině kvantitativní podle návětí ustanovení § 24 odst. 1 tr. zákoníku a takové jednání je postižitelné jen jako příprava podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, tj. jen v případě zvlášť závažných zločinů, u nichž tak ve zvláštní části stanoví trestní zákoník (v daném případě s účinností od 1. 7. 2016 jen u zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku).

    29

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.09.2016, sp. zn. 5 Tdo 1051/2016, ECLI:CZ:NS:2016:5.TDO.1051.2016.1

    Datum: 21.11.2016 Sp. zn.: 5 Tdo 1051/2016 Nejvyšší soud

    O policejní provokaci či nepřípustnou ingerenci policejního orgánu do skutkového děje nemůže jít za situace, kdy policie pouze reaguje na již projevený zájem pachatele uskutečnit trestné jednání (např. nelegální obchod se střelnými zbraněmi a střelivem) a jestliže k tomu policejní orgán případně využije některé aktivity, s nimiž zákon počítá, např. předstíraný převod podle § 158c tr. ř. a použití agenta podle § 158e tr. ř. (viz zejména stanovisko publikované pod č. 51/2014 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí uveřejněné pod č. 2/2015-III. Sb. rozh. tr.). Povahu nepřípustné provokace pak nemá ani jednání soukromé osoby, k němuž došlo bez podnětu či kontroly policejního orgánu a kterým taková osoba vyvolala spáchání určitého trestného činu jinou osobou. Proto trestní odpovědnost pachatele trestného činu (např. zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku) zůstává nedotčena i v případě, že čin spáchal pod vlivem soukromé osoby, která jej naváděla k tomuto činu, podněcovala ho anebo se jinak přičinila o spáchání činu nebo o jeho dokonání (např. tím, že reagovala na zájem pachatele o nákup vojenských zbraní a nabídla mu jejich prodej), avšak sama nejednala z podnětu policejního orgánu ani pod jeho kontrolou. Takovou soukromou osobu by bylo možno postihnout pro trestnou součinnost, zejména pro účastenství ve formě návodu k trestnému činu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jestliže se (hlavní) pachatel alespoň pokusil o trestný čin.
    29

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.06.2014, sp. zn. 5 Tdo 68/2014, ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.68.2014.2

    Datum: 18.06.2014 Sp. zn.: 5 Tdo 68/2014 Nejvyšší soud

    O policejní provokaci či nepřípustnou ingerenci policejního orgánu do skutkového děje nemůže jít za situace, kdy policie pouze reaguje na již projevený zájem pachatele uskutečnit trestné jednání (např. nelegální obchod se střelnými zbraněmi a střelivem) a jestliže k tomu policejní orgán případně využije některé aktivity, s nimiž zákon počítá, např. předstíraný převod podle § 158c tr. ř. a použití agenta podle § 158e tr. ř. (viz zejména stanovisko publikované pod č. 51/2014 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí uveřejněné pod č. 2/2015-III. Sb. rozh. tr.). Povahu nepřípustné provokace pak nemá ani jednání soukromé osoby, k němuž došlo bez podnětu či kontroly policejního orgánu a kterým taková osoba vyvolala spáchání určitého trestného činu jinou osobou. Proto trestní odpovědnost pachatele trestného činu (např. zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku) zůstává nedotčena i v případě, že čin spáchal pod vlivem soukromé osoby, která jej naváděla k tomuto činu, podněcovala ho anebo se jinak přičinila o spáchání činu nebo o jeho dokonání (např. tím, že reagovala na zájem pachatele o nákup vojenských zbraní a nabídla mu jejich prodej), avšak sama nejednala z podnětu policejního orgánu ani pod jeho kontrolou. Takovou soukromou osobu by bylo možno postihnout pro trestnou součinnost, zejména pro účastenství ve formě návodu k trestnému činu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jestliže se (hlavní) pachatel alespoň pokusil o trestný čin.
    62

    Rozsudek Nejvyššího soudu SR ze dne 22.05.1992, sp. zn. 7 Tz 23/92, ECLI:CZ:NSSR:1992:7.TZ.23.1992.1

    Datum: 22.05.1992 Sp. zn.: 7 Tz 23/92 Nejvyšší soud SR

    Účastnictvo na akomkolvek úmyselnom trestnom čine vo forme návodu v zmysle § 10 odst. 1 písm. b) Tr.zák. predpokladá, že páchatel trestný čin spáchal, resp. sa o jeho spáchanie aspoň pokúsil pod vplyvom návodu. Pokial to tak nie je a páchatel spácha trestný čin na základe vlastného rozhodnutia a bez zretela na návod, môže za splnenia ďalších zákonných podmienok prichádzať do úvahy zodpovednosť návodcu za prípravu na trestný čin, ku ktorému návod smeroval (§ 7 odst. 1 Tr.zák.).Ak by však navádzajúci bol uzrozumený s možnosťou, že páchatel je už rozhodnutý čin spáchať, môže ísť o účastnictvo, ale vo forme tzv. psychickej pomoci (§ 10 odst. 1 písm. c) Tr.zák.).
    24

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 13.06.1986, sp. zn. 11 Tz 13/86, ECLI:CZ:NS:1986:11.TZ.13.1986.1

    Datum: 13.06.1986 Sp. zn.: 11 Tz 13/86 Nejvyšší soud České soc. rep.

    Devizový cizozemec, který za zboží dovezené z ciziny přijimá od devizových tuzemců československé peníze bez povolení Státní banky československé, nenaplňuje znaky trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 odst. 1 tr. zák. jako pachatel. Devizový cizozemec však může být účastníkem na tomto trestném činu spáchaném devizovým tuzemcem, a to podle okolností návodcem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák., jesliže zboží devizovým tuzemcům sám nabídl a svedl je k jeho koupi za československé peníze, anebo pomocníkem ve smyslu § 10 odst. 1. písm. c) tr. zák., jestliže k jejich žádosti jim zboží obstaral a přijal od nich československé peníze.
    8

    Rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 26.03.1981, sp. zn. 4 Tz 13/81, ECLI:CZ:NS:1981:4.TZ.13.1981.1

    Datum: 26.03.1981 Sp. zn.: 4 Tz 13/81 Nejvyšší soud SSR

    Nejde o trestný čin podplácania v zmysle § 161 odst. 1 Tr. zák., ak páchatel poskytne, ponúkne alebo slúbi úplatok inému za to, aby pred orgánom činným v trestnom konaní ako svedok zamlčal okolnosť, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie. V takom prípade ide podla okolností o prípravu, resp. návod na trestný čin krivej výpovede a nepravdivého znaleckého posudku podla § 175 odst. 1 písm. b) Tr. zák.