Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Dohoda rodičů nezletilého dítěte, podle níž jeden z nich se zavazuje složit ve prospěch nezletilého jednorázově částku k plné úhradě výživného do zletilosti dítěte, neodpovídá ustanovení zákona o rodině (zákona č. 94/1963 Sb.) týkajícím se výživného a nemůže být proto soudem schválena. /1/ 1) K obdobným závěrům dospělo za platnosti dříve platného zákona č. 265/1949 Sb. o právu rodinném také rozhodnutí uveřejněné pod č. 46/1955 Sbírky rozhodnutí čs. soudů ("Dohoda, podle níž má být jeden z rodičů zproštěn povinnosti poskytovat nezletilému dítěti výživu tím, že jednou provždy složí pro dítě odbytné v penězích, odporuje základním zásadám zákona o právu rodinném").

Dohodou rodičů podle ustanovení § 26 odst. 2 zák. o rod. není dohoda rodičů s jiným občanem o tom, že on bude po rozvodu manželství rodičů jejich dítě vychovávat. O svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče a o vymezení rozsahu jeho práv a povinností k dítěti musí rozhodnout soud a toto jeho rozhodnutí nemůže být nahrazeno dohodou rodičů.

Jestliže se rodiče nedohodli o podání žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte příslušnému správnímu orgánu, dá soud ve smyslu ustanovení § 49 zák. o rod. souhlas k podání této žádosti jedním z rodičů jen tehdy, jsou-li k tomu závažné důvody. /1/ Tak tomu bude např. tehdy, jestliže rodič, který se změnou příjmení nezletilého dítěte nesouhlasí, neplní své povinnosti vůči dítěte, nejeví o ně zájem a ztratil k němu zřejmě citový vztah, nebo jestliže z jiného vážného důvodu není v zájmu další výchovy dítěte, aby u něho byl udržován a prohlubován pocit sounáležitosti s tímto rodičem.

Řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte, spojené s řízením o určení otcovství (§ 113 odst. 2 o. s. ř.), nemohou účastníci skončit soudním smírem ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí v tomto řízení, jehož předmětem je úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, může být nahrazeno dohodou rodičů (§ 50 odst. 2, § 26 odst. 2 zák. o rod.), která ke své platnosti potřebuje schválení soudu, nikoliv smírem, uzavřeným mezi žalovaným a nezletilým žalobcem (zastoupeným opatrovníkem) jako účastníky řízení o určení otcovství. Dohodu rodičů schválí soud rozsudkem, jestliže na podkladě zjištění skutečného stavu věci lze dospět k závěru, že dohoda zajišťuje podmínky pro zdárný vývoj dítěte (ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 26 odst. 3 zák. o rod.).

Jestliže je určována vyživovací povinnost za dobu minulou, pak nesmí být opomenuto zjištění, jaké částky byly rodičem na výživném již poskytnuty, zda tyto částky odpovídaly hlediskům uvedeným v § 96 odst. 1 zák. o rod., zda rodič nepřispíval případně na výživu nezletilých dětí i jinak, např. naturálně, což by bylo nutno též zhodnotit. Přitom by ovšem bylo nutno uvážit, zda nešlo pouze o příležitostná plnění v době styku otce s dětmi, která by svou povahou nepřekračovala výdaje, jež nelze na výživné započítat proto, že šlo o běžné dárky, či jiná podobná plnění, která nesměřovala k uspokojování odůvodněných potřeb nezletilých dětí. Ani tehdy, když se rodiče dohodnou o výživném i o počátku jeho plnění ze strany povinného, nemění se nic na povinnosti soudu zkoumat při schvalování dohody ve smyslu § 50 odst. 2 a § 26 odst. 2 zák. o rod., zda dohodnutý počátek vyživovací povinnosti odpovídá dosavadnímu plnění výživného rodiči.

Dohoda podle § 26 odst. 2 zák. o rod. nemá povahu soudního smíru; nelze se proto domáhat zrušení rozhodnutí o schválení této dohody podle § 99 odst. 3 o. s. ř.