Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Postoupení věci místně příslušným soudem pro mládež (§ 37 z. s. m.) z důvodů uvedených v ustanovení § 39 z. s. m. představuje výjimku z pravidel o místní příslušnosti soudu v řízení proti mladistvému a je možné v kterémkoli stadiu řízení před soudem pro mládež.

Takový postup je však podmíněn zjištěním, že postoupení věci jinému soudu bude ku prospěchu mladistvého a že se zřetelem na zájmy mladistvého bude konání trestního řízení u tohoto soudu nejúčelnější. 

Hledisky, na nichž je založena možnost postoupit věc z důvodu vhodnosti jinému soudu pro mládež podle § 39 z. s. m., jsou tedy jednak prospěch mladistvého a jeho zájmy vycházející z účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže zakotveného zejména v ustanovení § 1 odst. 2 z. s. m., jednak účelnost konání řízení u jiného soudu s ohledem na možnosti efektivnější součinnosti a spolupráce s jinými subjekty ve smyslu pravidel obsažených v ustanovení § 40 z. s. m. Proto takový postup nelze odůvodnit toliko zásadou rychlosti či hospodárnosti řízení.

Jiným důvodem pro postoupení věci podle § 295 tr. ř. může být i okolnost, že mladistvý je umístěn ve výchovném ústavu pro mládež mimo obvod příslušného soudu, neboť spolupráce soudu a výchovného zařízení pro mládež je v takovém případě účelná a prospěch mladistvého ji vyžaduje. Pro posouzení, kterému soudu bude věc postoupena, je pak rozhodné sídlo takového výchovného ústavu, a nikoliv místo, kde se nachází pracovně výchovná skupina, do níž je mladistvý přechodně zařazen.

Odpadne-li překážka uvedená v ustanovení § 301 odst. 2 písm. a) tr. ř. (např. trestní stíhání obviněného pro trestný čin spáchaný po osmnáctém roku věku je pravomocně skončeno) až v době, kdy obviněný je starší devatenácti let, pak se bez ohledu na to, že pro trestné činy spáchané před osmnáctým rokem věku bylo obviněnému sděleno obvinění před dovršením jeho devatenáctého roku věku, v dalším řízení nepokračuje jako v řízení proti mladistvým podle hlavy devatenácté oddílu prvního trestního řádu ( § 301 odst. 2 písm. b/ per analogiam tr. ř.).

V řízení proti mladistvým (hlava devatenáctá, oddíl první, tr. ř.) postupují orgány činné v trestním řízení tak, aby orgán pověřený péčí o mládež mohl uplatnit svá oprávnění v souladu s úlohami, které má v tomto řízení plnit. To však nezakládá povinnost vyšetřovatele umožnit orgánu pověřenému péčí o mládež prostudování spisu ve smyslu § 166 odst. 1 tr. ř. Proto není vadou přípravného řízení, jestliže vyšetřovatel orgán pověřený péčí o mládež nevyrozumí o možnosti prostudovat spis. Takový postup nemůže být důvodem k vrácení věci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.

Ak okresný súd, ktorému bola podla § 295 Tr. por. postúpená trestná vec niekolkých mladistvých, uzná svoju príslušnosť a vec jedného z mladistvých potom vylúči podla § 23 odst. 1 Tr. por. na samostatné prejednanie a rozhodnutie, nemôže už ohladne tejto veci vysloviť svoju nepríslušnosť podla § 23 odst. 2 Tr. por. sa totiž príslušnosť okresného súdu, ktorý vec vylúčil, nemení. Ak ale súd po vylúčení veci zistí, že sú u mladistvého splnené podmienky uvedené v § 295 Tr. por., môže vec postúpiť podla tohto ustanovenia.

Zhodnotenie praxe súdov pri rozhodovaní o trestnej činnosti mladistvých

V řízení proti mladistvému obviněnému, jenž nenabyl způsobilosti k právním úkonům dovršením osmnáctého roku věku nebo uzavřením manželství (§ 8 odst. 1, 2 obč. zák.), má jeho zákonný zástupce všechna oprávnění uvedená v § 34 tr. ř. Nemůže-li práva zákonného zástupce z důvodů uvedených v § 37 odst. 2 zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, úplné znění č. 66/1983 Sb., a § 78 odst. 1 cit. zák. vykonává je jeho opatrovník. Jestliže v takovém případě mladistvý opatrovníka ještě nemá, jsou orgány činné v trestním řízení povinny požádat příslušný soud o jeho ustanovení. Do doby, než bude opatrovník mladistvému ustanoven, nelze v trestním řízení konat ty úkony, kterých se může zákonný zástupce zúčastnit.