Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ustanovení § 53 odst. 1 a 2 zákona č. 527/1990 Sb. svěřuje soudu nikoli rozhodování o tom, kdo je majitelem průmyslového vzoru, nýbrž o tom, kdo je původcem průmyslového vzoru (§ 53 odst. 1 tohoto zákona) anebo vyřešení sporu o právu podat přihlášku průmyslového vzoru, a rozhodnout případně, zda toto právo přísluší jiné osobě než přihlašovateli (§ 53 odst. 2 téhož zákona).Ustanovení § 80 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. se vztahuje jen na případy, v nichž byla za účinnosti dříve platného zákona č. 84/1972 Sb. podána přihláška průmyslového vzoru autorem průmyslového vzoru nebo jeho dědicem (ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 dříve platného zákona č. 84/1972 Sb.).Ve smyslu ustanovení § 44 a § 45 zákona č. 527/1990 Sb. je rozhodné, pro kterého zaměstnavatele vytvořil původce průmyslový vzor ke splnění úkolu v pracovním poměru, aby tak mohlo právo původce průmyslového vzoru přejít na zaměstnavatele podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., ovšem nebylo-li smlouvou stanoveno jinak

Umožnit podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody u cizího státního příslušníka, který má trvalý pobyt mimo území České republiky, lze jen prostřednictvím mezinárodní spolupráce formou předání odsouzeného k výkonu trestu do domovského státu, umožňuje-li to vyhlášená mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána.

Rozhodování vlády České republiky o privatizaci na základě privatizačních projektů (podle ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů) je rozhodováním jménem státu, jako vlastníka majetku, o tom, jak bude s tímto majetkem naloženo.Rozhodnutí vlády o privatizaci, vydané na základě privatizačního projektu, nemá povahu rozhodnutí správního orgánu, vydaného ve správním řízení, a nejde tu také o rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby. Soudům proto nenáleží je ve správním soudnictví přezkoumávat (srov. § 247 a § 248 o.s.ř.).Přezkoumávání uváděných rozhodnutí vlády nebylo možné podle ustanovení občanského soudního řádu o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů ani v době před účinností zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb. (srov. čl. I bod 11 zákona č. 210/1993 Sb.).

II. Jednání pachatele, který se zmocní cizího motorového vozidla, lze posoudit jako trestný čin krádeže podle 247 odst. 1 tr. zák., a nikoli jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle 249 odst. 1 tr. zák., jen když je prokázáno, že tak činil s úmyslem trvale vozidlo užívat nebo jinak s ním naložit způsobem, který by vyloučil obnovení dispozičního práva poškozeného.

Jestliže v právní věci zrušení společného nájmu bytu a určení výlučného nájemce bytu dospěl odvolací soud k závěru, že není správné rozhodnutí soudu prvního stupně v části výroku týkající se formy bytové náhrady a tuto část změnil, nešlo pouze o změnu části výroku rozsudku soudu prvního stupně, nýbrž o změnu celého výroku tohoto rozsudku. Jde tu proto o rozsudek odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a dovolání je přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. proti celému výroku tohoto rozsudku.

III. Skutečnost, že obviněný zásadním způsobem mění své výpovědi tak, že vzniká pochybnost o jeho schopnosti vnímat události, uložit si je do paměti a reprodukovat je, zpravidla vyžaduje doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru psychologie zaměřeným na zjištění jeho psychických vlastností.

Nelze vyhovět návrhu na uznání cizího rozhodnutí o neplatnosti manželství manželů, z nichž alespoň jeden je občanem České republiky, když toto manželství bylo uzavřeno na území České republiky poté, co předchozí manželství obou manželů byla pravomocně rozvedena českým soudem, jestliže důvodem určení neplatnosti manželství vysloveného cizím soudem bylo jen to, že rozhodnutí českého soudu o rozvodu manželství, předcházející uvedenému uzavření sňatku, nebylo ohledně jednoho z manželů, který měl cizí státní občanství, ještě uznáno příslušným orgánem pro území státu, o jehož státní občanství u jednoho z manželů šlo.