Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K výkladu znaků trestných činů vyhýbání se výkonu civilní služby podle § 272d tr. zák.:Jednotlivé doby opakovaného nepovoleného opuštění místa výkonu civilní služby nebo opakovaného nepovoleného zdržování mimo místo výkonu civilní služby nelze sčítat při hodnocení, zda jsou naplněny odpovídající znaky uvedené v ustanoveních § 272d odst. 1 a § 272d odst. 2 tr. zák. Při opětovném vyhýbání se výkonu civilní služby zákonem předpokládaným způsobem proto půjde o samostatné trestné činy, tedy o opakování trestného činu vyhýbání se výkonu civilní služby podle § 272d tr. zák.

Z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. ř. - obava z toho, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestu - lze vzít do vazby i osobu, která byla pravomocně odsouzena, a to nejen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví (§ 276, § 282 odst. 2 tr. ř.), ale i v řízení podle § 330 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu (§ 60 odst. 1 tr. zák.).

Pokud krajský soud rozhodne, že vydání do ciziny je přípustné, musí zároveň vzít osobu, o jejíž vydání jde, do vazby (§ 381 odst. 2 tr. ř.). Vzetí do vazby je v takovém případě obligatorní a tzv. vydávací vazbu nelze nahradit jiným opatřením.Jestliže se osoba, která má být vydána do ciziny v řízení podle § 379 a násl. tr. ř., již nezdržuje na území České republiky, nelze rozhodovat o přípustnosti jejího vydání podle § 380 odst. 1 tr. ř. Návrh státního zástupce na takové rozhodnutí, pokud byl již podán, je nutno zamítnout.

Pro rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů platí ustanovení § 250j odst. 4 o.s.ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu, jenž rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. Není proto také přípustné dovolání proti takovému soudnímu rozhodnutí.

Obchodní podíl dlužníka ve společnosti s ručením omezeným nelze postihnout soudním výkonem rozhodnutí.

Advokát (komerční právník) je oprávněn požadovat za právní pomoc poskytnutou klientovi ( § 20 odst. 1 zákona č. 128/1990 Sb. a § 14 odst. 1 zákona č. 209/1990 Sb.) odměnu včetně částky vynaložené advokátem (komerčním právníkem) v souvislosti s pobíráním této odměny na zaplacení daně z přidané hodnoty (podle zákona č. 588/1992 Sb.). Za náklady řízení ve smyslu ustanovení § 137 o. s. ř. nelze považovat náklady advokáta (komerčního právníka), zastupujícího účastníka občanského soudního řízení, které uvedení zástupci vynakládají na úhradu daně z přidané hodnoty. Ani při ustanovení zástupce účastníku občanského soudního řízení podle ustanovení § 30 o. s. ř., je-li tímto zástupcem ustanoven advokát (komerční právník), jenž je plátcem daně z přidané hodnoty podle ustanovení § 5 zákona č. 588/1992 Sb., nelze v občanském soudním řízení přiznat tomuto zástupci v rámci uplatněného nároku na odměnu a na náhradu hotových výloh (srov. i § 149 odst. 2 o. s. ř.) částku příslušející na zaplacení daně z přidané hodnoty z odměny podle advokátního tarifu (vycházejícího z ustanovení vyhlášky č. 270/1990 Sb.).

Zákon č. 229/1991 Sb. nestanovil bez dalšího zánik náhradního užívání zřízeného podle vládního nařízení č. 47/1955 Sb. k tomuto zániku předpokládá splnění podmínky schválení návrhu pozemkové úpravy.Skutečnost, že vládní nařízení č. 47/1955 Sb. bylo s účinností od 15. 7. 1991 zrušeno zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, znamená jen to, že nelze již provádět pozemkové úpravy podle zrušeného vládního nařízení č. 47/1955 Sb., nýbrž pouze podle zákona č. 284/1991 Sb. Nedotýká se dříve vzniklých vztahů mezi uživateli náhradních pozemků a vlastníky těchto pozemků.