Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jsou-li zástavní smlouvou zajišťovány pohledávky určitého druhu, které mají vznikat zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi v budoucnu, je požadavek ustanovení § 155 odst. 4 obč. zák., aby šlo o pohledávky, které mají vznikat v "určité době", naplněn jen tehdy, je-li v zástavní smlouvě vymezen nejen počátek, nýbrž i konec této doby; jinak je zástavní smlouva neplatná.

Zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

V řízení o soudním prodeji zástavy je třeba ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. doložit zajištěnou pohledávku z půjčky nejen uzavřenou smlouvou, ale také odevzdáním předmětu půjčky dlužníku. Zástavní právo se ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 obč. zák. nevztahuje na smluvní pokutu, sjednanou pro případ porušení povinnosti ze smlouvy, kterou byla založena zajištěná pohledávka.

Zástavní věřitel se i po prohlášení konkursu na majetek osobního dlužníka a po soupisu zástavy do konkursní podstaty může platně vzdát zástavního práva.

Určení příslušenství zastavované věci nepředstavuje podstatnou náležitost smlouvy o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvy). Vzniklo-li zástavní právo k věci, vztahuje se vždy také na její příslušenství; to platí i tehdy, kdyby ve smlouvě o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvě) provedené označení příslušenství zastavované věci bylo neurčité nebo nesrozumitelné.

Zřízením zástavního práva k zajištění pohledávky se nezvyšuje (nerozmnožuje) majetek zástavního věřitele. Protože zástavní právo nemá samo o sobě jakoukoliv majetkovou hodnotu, nevzniká zástavnímu věřiteli škoda jen v důsledku toho, že zástavní právo zaniklo, aniž by byla zajištěná pohledávka uspokojena; ke škodě dochází jen tehdy, kdyby zajištěnou pohledávku bylo možné úspěšně vymoci jen ze zástavy, popřípadě kdyby uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy bylo pro zástavního věřitele - ve srovnání s jinými způsoby úhrady pohledávky - rychlejší nebo spojené s nižšími náklady. Byl-li ustanoven podle § 30 o. s. ř. zástupcem advokát účastníku, který má právo, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, vychází soud při určení odměny za zastupování pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 151 odst. 2, části první věty před středníkem, o. s. ř. zásadně z vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, aniž by bylo významné, že ustanovený advokát má za výkon zástupčí činnosti vůči státu (České republice) podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. nárok na odměnu nikoliv podle uvedeného právního předpisu, ale vždy podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně a že o tomto nároku ustanoveného advokáta dosud nebylo soudem rozhodnuto.

Pro posouzení, zda věřitel ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, získal soudcovské zástavní právo k nemovitostem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, bylo i před 1. lednem 2001 rozhodující, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.

Jsou-li zástavní smlouvou zajišťovány pohledávky určitého druhu, které mají vznikat zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi v budoucnu, je požadavek ustanovení § 155 odst. 4 obč. zák., aby šlo o pohledávky, které mají vznikat v "určité době", naplněn jen tehdy, je-li v zástavní smlouvě vymezen nejen počátek, nýbrž i konec této doby; jinak je zástavní smlouva neplatná.

Zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

V řízení o soudním prodeji zástavy je třeba ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. doložit zajištěnou pohledávku z půjčky nejen uzavřenou smlouvou, ale také odevzdáním předmětu půjčky dlužníku. Zástavní právo se ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 obč. zák. nevztahuje na smluvní pokutu, sjednanou pro případ porušení povinnosti ze smlouvy, kterou byla založena zajištěná pohledávka.

Zástavní věřitel se i po prohlášení konkursu na majetek osobního dlužníka a po soupisu zástavy do konkursní podstaty může platně vzdát zástavního práva.

Určení příslušenství zastavované věci nepředstavuje podstatnou náležitost smlouvy o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvy). Vzniklo-li zástavní právo k věci, vztahuje se vždy také na její příslušenství; to platí i tehdy, kdyby ve smlouvě o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvě) provedené označení příslušenství zastavované věci bylo neurčité nebo nesrozumitelné.

Zřízením zástavního práva k zajištění pohledávky se nezvyšuje (nerozmnožuje) majetek zástavního věřitele. Protože zástavní právo nemá samo o sobě jakoukoliv majetkovou hodnotu, nevzniká zástavnímu věřiteli škoda jen v důsledku toho, že zástavní právo zaniklo, aniž by byla zajištěná pohledávka uspokojena; ke škodě dochází jen tehdy, kdyby zajištěnou pohledávku bylo možné úspěšně vymoci jen ze zástavy, popřípadě kdyby uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy bylo pro zástavního věřitele - ve srovnání s jinými způsoby úhrady pohledávky - rychlejší nebo spojené s nižšími náklady. Byl-li ustanoven podle § 30 o. s. ř. zástupcem advokát účastníku, který má právo, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, vychází soud při určení odměny za zastupování pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 151 odst. 2, části první věty před středníkem, o. s. ř. zásadně z vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, aniž by bylo významné, že ustanovený advokát má za výkon zástupčí činnosti vůči státu (České republice) podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. nárok na odměnu nikoliv podle uvedeného právního předpisu, ale vždy podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně a že o tomto nároku ustanoveného advokáta dosud nebylo soudem rozhodnuto.

Pro posouzení, zda věřitel ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, získal soudcovské zástavní právo k nemovitostem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, bylo i před 1. lednem 2001 rozhodující, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.