Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Obecnou cenou majetku (§ 37 odst. 1 not. ř.) zůstavitele je cena, za kterou bylo možno v době smrti zůstavitele (§ 460 o. z.) tento majetek prodat s dodržením cenových předpisů platných v době smrti zůstavitele. Za předpokladů uved. v ust. § 34 odst. 3 not. ř. opatří si státní notářství znalecký posudek o obecné ceně majetku zůstavitele. I tento důkaz hodnotí státní notářství jednotlivě a v souvislosti s ostatními výsledky řízení (§ 25 not. ř. a § 132 o. s. ř.) a zabývá se i tím, zda znalec měl pro podání posudku dostatečné podklady. Nemělo-li státní notářství dostatečné podklady pro vydání rozhodnutí podle ust. § 37 odst. 1 not. ř., pak nejsou dostatečné podklady ani pro vydání rozhodnutí podle ust. § 39 odst. 3 not. ř.; proto v takovém případě je nutné před vydáním rozhodnutí podle ust. § 39 odst. 3 not. ř. uvážit, zda není na místě provést potřebnou opravu novým rozhodnutím o obecné ceně majetku zůstavitele (§ 37 odst. 2 not. ř.).

Ceny staveb v osobním vlastnictví, jež byly předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, se pro účely vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví určují podle cenového předpisu platného v době rozhodování, jímž se provádí toto vypořádání.

Upozornenie predávajúceho by mohlo vylúčiť právo kupujúceho na zlavu z kúpnej ceny, event. na odstúpenie od kúpnej zmluvy, len v prípade, že by sa týkalo určitej vady nestačilo by teda, že snáď predávajúci upozornil kupujúceho len všeobecne na to, že vec je vadná. Ustanovenie § 401 ods. 1 o. z. sa nevzťahuje len na prípady, kedy predávajúci neupozorní kupujúceho na vady, o ktorých vie, a teda tieto vady - či už úmyselne či z nedbalosti - zatají, ale aj na prípady, kedy ide o vady, ktoré vyšli nie len pre kupujúceho, ale aj pre predávajúceho dodatočne najavo a na ktoré predávajúci kupujúceho ani upozorniť nemohol, pretože o nich nevedel.

Pri započítaní na dedičský podiel v zmysle § 484 ods. 1 o. z. možno prihliadnuť len na tie hodnoty, ktoré boli poskytnuté priamo dedičovi, nie však na tie hodnoty, ktoré boli poskytnuté jeho rodinným príslušníkom. Vychádza sa zásadne z obecnej ceny toho, čo bolo plnené, v dobe, kedy to dedič obdržal. Táto zásada platí však pre pomery, v ktorých sú hodnoty a ceny štabilizované; mimoriadne prípady je nutné vždy posudzovať podla konkrétnych okolností, pretože by nebolo spravodlivé, aby boli dedičovi započítané dary, ktoré mu - aj keď zachoval najväčšiu starostlivosť a opatrnosť - nepriniesli žiadny prospech.

Pro úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, je důležitý poměr převýšení (rozdílu mezi cenou určenou odhadem a cenou nově určenou) k ceně určené odhadem; za podstatné překročení ceny určené odhadem, jež znamená pro občana významnou změnou obsahu smlouvy (takže je nutno mu dát možnost k tomu, aby uvážil, zda i za změněných podmínek na uzavřené smlouvě setrvává či od ní odstoupí), lze považovat zpravidla překročení ceny určené odhadem alespoň o 10 - 20 %. Vedle poměru převýšení k ceně určené odhadem ovlivňují případně úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, některé další skutečnosti, jako např. povaha poskytované služby (a z ní vyplývající stupeň obtížnosti odhadu ceny při uzavření smlouvy, větší pravděpodobnost značnějšího překročení odhadem určené ceny, jež je účastníkům při uzavírání smlouvy zřejmá či naopak apod.).

Ustanovení § 85 not. řádu nelze vyložit tak, že by národní výbor nebyl vůbec povinen skládat při koupi nemovitosti kupní cenu, tedy ani po prodeji.

K výkladu čl. 7 směrnic ÚSVD č. 58/60 Věstníku ÚSVD a čl. II. odst. 2, 3 směrnic ÚSVD č. 47/61 Věstníku ÚSVD, o zvýšení účinnosti cenové tvorby a kontroly.