Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Byly-li v budově místnosti určené k provozování obchodu či služeb, musel být dán předchozí souhlas městského (obecního) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor,1) i v případě, že budova byla pronajata jako celek; to však nic nemění na právním režimu takového nájmu, jenž se neřídí ustanoveními zákona č. 116/1990 Sb., nýbrž občanského zákoníku včetně jeho ustanovení § 671 a násl. o nájemném.

Jestliže splatnost mzdy byla dohodnuta v pracovní nebo kolektivní smlouvě a čerpá-li zaměstnanec dovolenou na zotavenou (je-li zaměstnanci určen nástup dovolené) v kalendářním měsíci následujícím po měsíčním období, za které mzda přísluší, splatnost mzdy nastává na základě žádosti zaměstnance ve smyslu § 10 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, před nástupem dovolené, připadne-li doba čerpání dovolené na dohodnutý výplatní termín. Jestliže splatnost mzdy nebyla v pracovní nebo kolektivní smlouvě dojednána, nastává splatnost mzdy na základě žádosti zaměstnance ve smyslu § 10 odst. 2 tohoto zákona před nástupem dovolené tehdy, připadne-li doba čerpání dovolené alespoň zčásti na kalendářní měsíc následující po měsíčním období, za který mzda přísluší; rozsah, v jakém je dovolená v období "následujícího kalendářního měsíce" čerpána, není z hlediska předpokladů vzniku nové splatnosti mzdy významný.

Pro splnění podmínky uvedené v § 106 odst. 3 zákona č. 186/1992 Sb., o předpisů, se nevyžaduje, aby rozhodnutí služebního orgánu ve stanovených lhůtách též nabylo právní moci.

Pro závěr, že osoby uvedené v § 713 odst. 1 obč. zák. mají právo bydlet ve služebním bytě až do zajištění bytové náhrady, jsou rozhodné skutečnosti ke dni opuštění společné domácnosti nájemcem služebního bytu, i když tyto osoby jsou povinny byt vyklidit až po zániku nájemního práva.

Lhůta pro uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody uvedená v ustanovení věty druhé § 43 odst. 2 tr. ř. je lhůtou procesní, kterou trestní řád neumožňuje navrátit, a to ani v situaci, kdy soud prvního stupně nesplní povinnost uvedenou v ustanovení věty první § 198 odst. 2 tr. ř. a nevyrozumí poškozeného řádně a včas o konání (počátku) hlavního líčení.

V případech nutné obhajoby ( § 36 tr. ř.) nelze konat hlavní líčení ani v něm pokračovat v nepřítomnosti obhájce, a to i tehdy, neúčastní-li se obhájce hlavního líčení na základě dohody s obžalovaným. V takovém případě by došlo konáním hlavního líčení (jeho části,) v nepřítomnosti obhájce k porušení práva tohoto obžalovaného na obhajobu a důkazy provedené v nepřítomnosti jeho obhájce by byly vůči tomuto obžalovanému neúčinné.

Formální znaky trestného činu služby v cizím vojsku podle § 115 odst. 1 tr. zák. jsou naplněny nepovoleným konáním vojenské služby občana České republiky ve vojsku nebo ozbrojeném sboru kteréhokoli cizího státu. Skutečnost, že pachatel konal službu ve vojsku státu, který je spojencem České republiky, nemusí sama o sobě vést k závěru o nedostatku materiální podmínky trestnosti činu.