Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K niektorým otázkam rozhodovania súdov vo veciach podielového spoluvlastníctva

Při zjišťování podstatného poklesu výdělku (§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb.) pracovníka, který byl v rozhodném období neschopen práce, je třeba vyloučit vliv z tohoto stavu vyplývajících skutečností, které by mohly zkreslovat závěr o jeho skutečném hrubém výdělku, jakož i o míře jeho pracovní schopnosti. Nelze tedy při zjišťování podstatného poklesu výdělku přihlížet ani k dobám pracovní neschopnosti, za něž je poskytováno nemocenské, ani k poskytovanému nemocenskému. Jestliže byl pracovník dlouhodobě ve stavu pracovní neschopnosti a krátké období jeho pracovní činnosti v této době neposkytuje dostatečný podklad pro úvahu, zda u něho nastal podstatný pokles výdělku, je zapotřebí přiměřeně prodloužit zkoumané období.

Pro posouzení, zda v projednávané věci důchodového zabezpečení došlo k vydání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (§ 92 zákona č. 101/1964 Sb.), nebo zda jde jen o písemné vyrozumění, sdělení nebo informaci o stavu věci, podávané tímto orgánem, je rozhodující obsah takové písemnosti. O rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení přezkoumatelné soudem podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. jde tehdy, je-li jím rozhodováno o právech a povinnostech občana a dochází-li k úpravě právního postavení účastníka řízení ve věci důchodového zabezpečení. Není rozhodné označení rozhodnutí, ani uvedení či neuvedení poučení o opravném prostředku.

K výkladu některých ustanovení zákoníku práce o ukládání kárných opatření a o soudním řízení o návrzích na zrušení kárného opatření

Ak nerozhodol súd ešte o návrhu na odpustenie zmeškania lehoty na podanie opravného prostriedku proti rozhodnutiu orgánu sociálneho zabezpečenia, nemôže rozhodovať o zamietnutí tohto opravného prostriedku pre jeho oneskorené podanie. Proti uzneseniu o zamietnutí návrhu na odpustenie zmeškania lehoty na podanie opravného prostriedku proti rozhodnutiu orgánu sociálneho zabezpečenia je odvolanie prípustné.

K niektorým otázkam preskúmavania rozhodnutí o uložení kárnych opatrení

Nesložil-li soudem ustanovený znalec, který není zapsán v seznamu znalců (§ 7 zákona č. 36/1967 Sb.), před podáním posudku slib, nelze jeho posudek pokládat za znalecký posudek podle ustanovení § 125 a § 127 odst. 1 o. s. ř. Proto v řízení o věci, v níž rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ustanoveného znalce, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokládal-li soud za znalecký posudek a výpověď znalce i úkony ustanoveného znalce, který znalecký slib dosud nesložil.