Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ujednání o výši mzdy obsažené v pracovní smlouvě, která není v souladu s platnými mzdovými předpisy, nebrání úspěšnému uplatnění nároku na vyplacení mzdy v rozsahu a za podmínek stanovených mzdovými předpisy. Z hlediska výše nároků na mzdu rozhoduje zásadně práce, kterou pracovník fakticky vykonává.

Je-li pracovní poměr neúčinným způsobem rozvázán a pracovníku přísluší nárok na náhradu mzdy, nemůže být tento nárok přiznán ve formě důchodu.

Rozvázání pracovního poměru výpovědí je nutné také v případě rozvázání pracovního poměru u osob, kterým byl přiznán invalidní, resp. starobní důchod (pokud ovšem nepřichází v úvahu jiný způsob zániku pracovního poměru). Nárok na mzdu závisí na tom, zda pracovník vykonával práce a nezávisí na tom, zda měl k tomu zdravotní způsobilost či nikoliv. Jestliže tedy pracovník pracoval, a to jako nemocný, má nárok na mzdu, nikoliv na dávky v nemoci, které jsou jen podpůrným příjmem v poměru ke mzdě.

Odměna za práci přesčas přísluší pracovníku v případě, že vykonává práci, která odpovídá druhu prací sjednaných v pracovní smlouvě. Jestliže však pracovník vykonává práce, které jsou pracemi mimo rámec jeho pracovní činnosti odpovídající pracovní smlouvě, pak jde o vedlejší činnost; za tuto práci mu nepřísluší odměna jako za práci přesčas, nýbrž odměna podle zvláštních předpisů upravujících odměnu za vedlejší činnost (srov. výnos MVO č. 10/1959 Věstníku MVO).

Podmienkou nároku zamestnanca na mzdu podla § 7 zák. č. 244/1922 Zb. (obdobne podla § 1155 o. z. o.) je, aby zamestnanec bol ochotný vykonávať práce pre doterajšieho zamestnávatela, čo znamená, že musí byť k tomu pripravený a že musí sa starať o to, aby po odpadnutí prekážky mohol s prácou začať, ďalej aby u zamestnanca neišlo o úmyselné zameškanie práce, tj. aby zamestnanec nemohol bez vlastného zavinenia (porov. rozh. č. 28/1957 a č. 104/1958 Zb. rozh. čs. súdov) ani prechodne vykonávať primeranú prácu. Pripravenosť zamestnanca k práci musí trvať do toho času, než zamestnávatel dal jasne najavo po tom, čo zamestnanec prejavil nesúhlas s výpoveďou, že trvá na výpovedi týmto okamihom súčasne začína aj povinnosť zamestnanca najsť si primerané náhradné zamestnanie.