Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.268.2003.1
Datum: 27.10.2004 Sp. zn.: 29 Odo 268/2003 Nejvyšší soud
Datum: 27.10.2004 Sp. zn.: 29 Odo 268/2003 Nejvyšší soud
Datum: 20.10.2004 Sp. zn.: 5 To 100/2004 Vrchní soud v Olomouci
Datum: 20.10.2004 Sp. zn.: 5 Tdo 1173/2004 Nejvyšší soud
Datum: 19.10.2004 Sp. zn.: 11 Tdo 919/2004 Nejvyšší soud
Datum: 18.10.2004 Sp. zn.: 9 Cmo 274/2004 Vrchní soud v Praze
Datum: 07.10.2004 Sp. zn.: 1 To 61/2004 Vrchní soud v Olomouci
Datum: 30.09.2004 Sp. zn.: 11 Tdo 514/2004 Nejvyšší soud
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. spočívající v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné, lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání (např. vedení trestního stíhání na základě usnesení o jeho zahájení, které neobsahuje všechny obligatorní náležitosti vyžadované ustanovením § 160 odst. 1 tr. ř.), nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř.