Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Sepíše-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka do soupisu majetku věc ve vlastnictví třetí osoby, kterou je zajištěna pohledávka vůči úpadci (§ 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007), je nájemce takto sepsané věci nadále povinen platit nájemné dle dříve uzavřené nájemní smlouvy správci konkursní podstaty. Do doby, než mu je skutečnost, že předmět nájmu byl sepsán do soupisu majetku konkursní podstaty, oznámena nebo správcem konkursní podstaty prokázána, zprostí se povinnosti hradit nájemné i plněním ve prospěch pronajímatele.

Odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Skutečnou škodou, jež věřitelům může vzniknout tím, že nebyl podán návrh na prohlášení konkursu, ač se tak mělo stát dle § 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, se rozumí rozdíl mezi částkou, jíž by se věřitelům dostalo na úhradu jejich pohledávek v konkursu, kdyby návrh byl podán včas, a částkou, kterou nakonec na úhradu svých pohledávek v konkursu obdrželi; to platí i pro věřitele, jejichž existující pohledávky v době, kdy měl být podán návrh na prohlášení konkursu, ještě nebyly splatné. U věřitelů, jejichž pohledávky vznikly až v době prodlení osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 se splněním povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu, se takovou škodou rozumí rozdíl mezi tím, co dlužníku zbývá splnit věřiteli v době, kdy je návrh na prohlášení konkursu podán, a částkou, kterou věřitel posléze obdržel v konkursu na úhradu této pohledávky Žaloba o náhradu škody opírající se o úpravu obsaženou v § 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nemůže uspět, nebyl-li návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo návrh na vyrovnání vůbec podán a nebyl-li na základě takového návrhu (lhostejno, zda podaného dlužníkem nebo věřitelem) osvědčen úpadek dlužníka prohlášením konkursu na jeho majetek, povolením vyrovnání, případně zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

Na zasílatelskou smlouvu se podpůrně použije i ustanovení § 584 odst. 2 věty druhé obch. zák.; v takovém případě ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě vstupuje zasílatel do postavení dopravce.

I. Základní skutková podstata trestného činu předlužení podle § 256c odst. 2 tr. zák. nepodmiňuje trestní odpovědnost vznikem škody v určité výši. Způsobení škody, konkrétně škody značné nebo škody velkého rozsahu (§ 89 odst. 11 tr. zák.), je znakem až kvalifikovaných skutkových podstat podle § 256c odst. 3 nebo odst. 4 tr. zák. 

Škoda jako zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu předlužení podle § 256c odst. 3 nebo 4 tr. zák. představuje rozdíl mezi výší původního předlužení existujícího k okamžiku přijetí nového závazku nebo zřízení zástavy ve smyslu § 256c odst. 2 tr. zák. a konečnou výší předlužení způsobeného nově přijatými závazky nebo zřízením zástavy. Znakem základní skutkové podstaty tohoto trestného činu je totiž předlužení, tj. stav, kdy pasiva dlužníka převyšují jeho aktiva, takže ještě předtím, než dojde k přijetí nového závazku či ke zřízení zástavy, již musí existovat takové závazky dlužníka, které nejsou kryty jeho stávajícím majetkem. 

II. Výši škody způsobené trestným činem předlužení podle § 256c odst. 2,odst. 3 nebo odst. 4 tr. zák. zjišťují orgány činné v trestním řízení zpravidla na podkladě znaleckého posudku (§ 105 odst. 1 věta druhá tr. ř.), v němž je třeba stanovit jak výši původního předlužení na počátku páchání trestného činu, tak i výši následně vzniklého předlužení z důvodů nově přijatých závazků, resp. zřízení zástavy, a to s přihlédnutím k hodnotě majetku předluženého dlužníka v době ukončení trestné činnosti (např. prohlášením konkursu). 

Není tedy nutno vyčkávat na dokončení konkursního řízení, byl-li na majetek předluženého dlužníka prohlášen konkurs, neboť stanovení výše škody způsobené trestným činem předlužení je předběžnou otázkou podle § 9 odst. 1 tr. ř. týkající se viny obviněného. Případné výsledky konkursu mají však význam z hlediska rozhodnutí o výši náhrady škody jednotlivým poškozeným věřitelům (§ 228 a § 229 tr. ř.).

Vydání normativního právního aktu vládou České republiky není úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který by zakládal odpovědnost za škodu.

Převážel-li řidič při pracovní cestě ve služebním vozidle bez vědomí svého zaměstnavatele cizí osobu, odpovídá za škodu na zdraví, způsobenou této osobě při dopravní nehodě jím zaviněné ve smyslu § 420 obč. zák. řidič a nikoli jeho zaměstnavatel.

Účinky sankce podle ustanovení § 183d odst. 2 obch. zák. zanikly dodatečným splněním oznamovací povinnosti odesláním oznámení podle ustanovení § 183d odst. 1 obch. zák. zásadně za předpokladu, že oznámení bylo zasláno předepsaným adresátům, obsahovalo předepsané údaje a že údaje uvedené v oznámení byly pravdivé a úplné.