Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při zkoumání podmínek pro zahlazení odsouzení podle § 69 odst. 1 tr. zák. lze mít u podmíněně propuštěného za to, že začala běžet lhůta pro zahlazení dnem, kdy byl podmíněně propuštěn, až tehdy, když soud vyslovil, že se odsouzený osvědčil, příp. až po roce od uplynutí zkušební doby, neučinil-li soud bez viny odsouzeného do této doby rozhodnutí podle § 64 odst. 1 tr. zák. Totéž platí i pro případ, že o zahlazení odsouzení před uplynutím doby uvedené v § 69 odst. 1 tr. zák. požádala společenská organizace nebo odsouzený (§ 69 odst. 3 tr. zák.).

K otázce, který soud je příslušný podle § 364 odst. 3 tr. ř. k rozhodování o zahlazení odsouzení mladistvého po odpykání postupně uložených nevykonaných trestů odnětí svobody ve smyslu § 36 odst. 2 tr. zák.

Zahlazení odsouzení, na něž se vztahuje podmínka uložená amnestií presidenta republiky nebo individuální milostí, nelze povolit, pokud lhůta stanovená v této podmínce neuplynula, a to ze žádného důvodu uvedeného v § 69 tr. zák.

Vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu nepřetržitě řádný život pracujícího člověka, je pro zahlazení odsouzení podle § 67 tr. zák. rozhodná délka trestu sníženého milostí presidenta republiky, nikoliv délka trestu pravomocně uloženého.

Instituce zahlazení odsouzení sleduje, aby odsouzenému, který vedl po odpykání trestu po určitou, zákonem stanovenou dobu, řádný život pracujícího člověka, nebylo předcházející odsouzení překážkou v dalším životě. Šlo-li o více odsouzení, u nichž je zahlazení u každého třeba uplynutí tříleté doby po odpykání trestu stačí když tato doba uplyne po odpykání posledního trestu.