Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K poměru neoprávněného užívání cizího mot. vozidla (§ 209a odst. 1 tr. zák.) a krádeže (§ 247 odst. 1 tr. zák.). Ust. § 209a odst. 1 tr. zák. předpokládá, že pachatel má úmysl užívat cizí mot. vozidlo jen přechodně, tj. disponovat s ním jen relativně kratší dobu, aniž by tím však vyčerpal jeho podstatu nebo je podstatně opotřeboval. V úmyslu pachatele cizí mot. vozidlo přechodně užívat musí tedy být zahrnut i záměr vrátit je po jeho přechodném užití osobě, které bylo odňato anebo této osobě alespoň umožnit, aby obnovila své dispoziční právo s mot. vozidlem, jehož výkon jí byl přechodně tr. činem pachatele znemožněn. Jestliže se pachatel zmocnil cizího mot. vozidla v úmyslu užívat je delší dobu nebo sice po kratší dobu, avšak za cenu jeho podstatnějšího opotřebení, nejde o tr. čin neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák., nýbrž o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.

Zákonný znak trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 3 písm. b) tr. zák., že pachatel

Zmocní-li se pachatel cizí věci (jiné než motorového vozidla) v hodnotě nedosahující 5000 Kčs za účelem neoprávněného dočasného užívání, nedopouští se přečinu proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., pokud tím úmyslně nezpůsobil majetkovou škodu.

Nelze-li v trestním řízení prokázat subjektivní stránku trestného činu proto, že rozpoznávací nebo určovací schopnost obviněného byla v době činu potlačena, avšak obviněný přitom byl ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zák. odpovědný za spáchání činu, je nutno čin kvalifikovat pouze podle znaků objektivní stránky trestného činu. Jsou-li však tyto znaky shodné u více trestných činů (např. u trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. a u trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák.), uzná soud obviněného vinným podle toho ustanovení trestného zákona, které je pro obviněného nejpříznivější.

K spolupachatelství na trestném činu neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 tr. zák., spáchaném zmocněním se motorového vozidla.

Posouzení jednání pachatele jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 133 nebo § 249 tr. zák. předpokládá zjištění opřené o spolehlivé důkazy, že hodnota věci, jíž se pachatel zmocnil v úmyslu ji přechodně užívat, převyšuje 5000,- Kčs. Podmínkou pro uložení trestu zákazu činností podle § 49 odst. 1 tr. zák. je, aby se pachatel právě v souvislosti s touto činností dopustil trestného činu. Účel trestu zákazu činnosti spočívá v tom, zabránit pachateli vykonávat jen takovou činnost (zaměstnání, povolání nebo funkci), která mu dává příležitost k páchání trestných činů určitého druhu.

Trestný čin neoprávněného užívání věci podle § 249 tr. zák. (§ 133 tr. zák.) vyžaduje, aby pachatel se zmocnil věci větší hodnoty v úmyslu ji přechodně užívat. Z toho vyplývá, že pachatel, který se zmocní takové věci a pak jí přechodně nakládá způsobem, který nelze považovat za její užívání (např. odtlačením motorového vozidla na jiné místo), nemůže se dopustit trestného činu podle cit. ustanovení trestního zákona, neboť z jeho jednání se nedá dovodit, že by se zmocnil věci v úmyslu ji přechodně užívat.