Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene cesty podle § 151o odst. 3 obč. zák. nelze vycházet z ceny určené podle cenových předpisů. Je třeba zvážit všechny okolnosti případu, zejména proč stavba zůstala bez přístupu k veřejné komunikaci, stejně jako všechny negativní účinky, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený pozemek přinese. Náhrada za zřízení práva nezbytné cesty zahrnuje i náhradu za újmu, kterou vlastník pozemku utrpí, a to i tím, že v důsledku tzv. právní závady - práva cesty svědčícího vlastníku stavby - zpravidla klesne cena zatíženého pozemku i stavby na něm zřízené a že jeho vlastník bude výkonem tohoto práva omezen v užívání pozemku, bude narušeno jeho soukromí apod. Nelze pominout skutečnost, že právo cesty se zřizuje bez časového omezení (i když není v konkrétní věci vyloučeno ani jeho zřízení na určitou dobu). Stanovení výše náhrady je tak na úvaze soudu, která musí být řádně zdůvodněna. Náhrada se zpravidla poskytuje formou jednorázového plnění.

Spor o pojistné plnění mezi podnikatelem a pojišťovnou je věcí obchodní, týká-li se pojištění podnikatelské činnosti podnikatele.

Jestliže pachatel jednal v úmyslu odcizením si přisvojit cizí motorové vozidlo jako celek, a nikoliv se záměrem zmocnit se jen některých jeho částí či cizích věcí nacházejících se v něm, není rozhodné, že poté si z takto odcizeného vozidla ponechal jen některou jeho část (např. korbu nákladního automobilu) nebo nějakou věc, která byla v odcizeném vozidle (např. autorádio), a pak už ztratil zájem o odcizené vozidlo a odstavil ho (viz přiměřeně rozhodnutí pod č. 17/1974 a č. 42/2001 Sb. rozh. tr.). Takové jednání je možno posoudit jako trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku, přičemž výši škody představuje hodnota motorového vozidla stanovená podle hledisek obsažených v ustanovení § 137 tr. zákoníku. Pokud se však pachatel zmocnil cizího motorového vozidla jen za účelem jeho dočasného užívání, a dopustil se tím trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 tr. zákoníku, a teprve poté z něj odcizil nějakou jeho část či cizí věc nacházející se v něm, spáchal trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku pouze ve vztahu k této části vozidla či věci, které si skutečně přisvojil, přičemž výše způsobené škody vychází jen z hodnoty odcizené části motorového vozidla či věci.

Promlčení nebo zánik práv ze zajišťovací směnky nemá podle čl. I. § 89 zákona č. 191/1950 Sb. bez dalšího za následek vznik nároku na vydání směnečného obohacení.

Žalobce má nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatněné žalobou v procentní výši ze zajištěné pohledávky za každý den prodlení od určitého dne do zaplacení ve výši splatné ke dni, kdy soud o žalobě rozhodne.

Spojit věci ke společnému řízení lze i tehdy, není-li k jejich projednání a rozhodnutí podle rozvrhu práce příslušný tentýž soudce (senát).

Na ambulantní ošetření zvířete v ordinaci veterinárního lékaře se nevztahuje objektivní odpovědnost za škodu na věci převzaté za účelem splnění závazku (§ 421 obč. zák.).