Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Základní organizace ROH může vzhledem k dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém odsouzený žije a pracuje, podat za odsouzeného žádost o udělení milosti, má-li za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, popřípadě bez výkonu jeho zbytku. (Usn. předsednictva ÚRO z 30. 1. 1962.) Společenská organizace nemůže však nabídnout záruku za odsouzeného v řízení, v němž soud rozhoduje o nařízení zbytku neodpykaného trestu. Skutečnost, že odsouzený byl po určitou dobu v ochranném léčení, nemá vliv na délku zbytku trestu odnětí svobody, který si má po podmíněném propuštění odpykat, protože nesplnil podmínky stanovené při podmíněném propuštění.

Stanovisko k postupu soudů při přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob.

Uložení ochranné výchovy mladistvému znamená odnětí nezletilce z výchovy rodičům a jeho zařazení do kolektivní výchovy s přísnějším režimem. Ježto jde o hluboký zásah do práv občanů, lze ochrannou výchovu uložit teprve když jiné, méně intenzivní prostředky výchovy, již nemají naději na úspěch.

Převzetí záruky za převýchovu společenskou organizací a působení kolektivu na pracovišti má velký význam pro převýchovu pachatele. Při rozhodování o trestu musí však soud možnost převzetí záruky za převýchovu pachatele posuzovat v souvislosti se všemi hledisky pro výměru trestu rozhodnými i se zřetelem ke splnění účelu trestu, jak to má na mysli ustanovení § 23 tr. zák. a musí tak činit s ohledem na konkrétní projednávaný případ.

Směrnice pléna Nejvyššího soudu o dalším rozvíjení výchovné činnosti soudů a jejich součinnosti se společenskými organizacemi.