Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2017, sen. zn. 29 NSČR 116/2015, ECLI:CZ:NS:2017:29.NSČR.116.2015.1
Datum: 30.11.2017 Sp. zn.: 29 NSCR 116/2015 Nejvyšší soud
Datum: 30.11.2017 Sp. zn.: 29 NSCR 116/2015 Nejvyšší soud
Datum: 09.11.2017 Sp. zn.: 27 Co 86/2017 Krajský soud v Brně
Datum: 16.05.2017 Sp. zn.: 30 Cdo 3414/2016 Nejvyšší soud
Datum: 20.03.2017 Sp. zn.: 30 Cdo 1435/2015 Nejvyšší soud
Datum: 21.09.2016 Sp. zn.: 25 Cdo 3974/2015 Nejvyšší soud
Datum: 30.11.2015 Sp. zn.: 29 NSCR 110/2015 Nejvyšší soud
Ustanovení § 140e insolvenčního zákona zakazuje nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, které by postihovaly majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, i pro ta insolvenční řízení, v nichž i v době od 1. 1. 2014 trvají účinky rozhodnutí o úpadku vydaných před 1. 1. 2014.
U pohledávky (jistiny), která vznikla před zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, nelze považovat příslušenství pohledávky tvořené soudem přiznanou náhradou nákladů řízení za peněžitý závazek, který dlužníku vznikl až po schválení oddlužení (§ 418 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona), ani za pohledávku vzniklou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení (§ 409 odst. 2 insolvenčního zákona), bez zřetele k tomu, že toto příslušenství vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí) po schválení oddlužení.
Datum: 27.08.2015 Sp. zn.: 30 Cdo 4389/2013 Nejvyšší soud