Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pravomocným skončením likvidace dědictví nezaniká podle ustanovení § 175v odst. 3, věty druhé, o. s. ř. (ve znění do 31. 12. 2013) ručení, které převzal ručitel k zajištění pohledávek zůstavitelových věřitelů, i když zůstaly při rozvrhu výtěžku zpeněžení zůstavitelova majetku neuspokojeny.

Dá-li věřitel podle ustanovení § 159 obč. zák. do zástavy pohledávku, která mu byla přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem pro výkon rozhodnutí (exekučním titulem), přešlo tím ve smyslu ustanovení § 256 odst. 1 o. s. ř. (§ 36 odst. 3 ex. ř.) právo ze zástavního dlužníka na zástavního věřitele a oprávněným k vymáhání pohledávky cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) se stal pouze zástavní věřitel.

Důvodem ke zrušení konkursu podle ustanovení § 308 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona není (nemůže být) pouhé jiné právní hodnocení těch skutečností, z nichž vyšel insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku. Oproti úpravě obsažené v § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. dovoluje ustanovení § 308 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona zrušit konkurs na majetek dlužníka, jestliže podle stavu insolvenčního řízení v době, kdy insolvenční soud rozhoduje o zrušení konkursu, lze uzavřít (postavit najisto), že dlužník nebyl v úpadku v době vydání rozhodnutí o úpadku, a zároveň nebyl ve stavu úpadku (při odhlédnutí od vlastních účinků rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek dlužníka) ani později (v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí dle § 308 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona).Pro účely závěru, že dlužník nebyl v úpadku v době vydání rozhodnutí o úpadku ani později (v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí dle § 308 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona), přihlíží insolvenční soud i k těm pohledávkám (v posuzovaném období existujícím), které věřitelé neuplatnili v insolvenčním řízení (např. proto, že zmeškali lhůtu určenou k přihlášení pohledávky, nebo proto, že jejich pohledávku uhradila jiná osoba /spoludlužník, ručitel, apod./).Vydal-li insolvenční soud na základě dlužnického insolvenčního návrhu rozhodnutí o úpadku, jímž zjistil jen hrozící úpadek dlužníka, je závěr o naplnění předpokladů pro zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona podmíněn tím, že dlužníku nehrozil úpadek v době vydání rozhodnutí o úpadku ani později (v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí dle § 308 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona).

Ke spáchání přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku je nezbytné, aby jeho pachatel pomáhal pouze jinému pachateli základního trestného činu k tomu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu. Pomáhá-li nejen spolupachatelům téhož trestného činu, ale zároveň i sám sobě, podstatným pro vyvození trestní odpovědnosti za nadržování je, zda povaha společného jednání jako znaku základního trestného činu je taková, že jednání tohoto pachatele lze oddělit od jednání ostatních spolupachatelů společně spáchaného základního trestného činu. Není-li tomu tak, nemůže se nadržovacím jednáním, které má umožnit, aby současně se spolupachateli unikl trestnímu stíhání také tento pachatel, dopustit přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 tr. zákoníku, a to ani ohledně ostatních spolupachatelů.

Proti usnesení o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací podle § 208 odst. 4 zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, při zjednodušeném předání je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.

Jestliže se pachatel dopustil trestného činu v souvislosti s výkonem práva myslivosti tím, že hrubým způsobem porušil zásady správného a bezpečného lovu, nelze mu uložit trest zákazu činnosti spočívající obecně v zákazu výkonu myslivosti [§ 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů], ale je třeba jej omezit jen na výkon takového práva myslivosti (dílčí složky tohoto práva) ve smyslu § 2 písm. h) citovaného zákona, v souvislosti s nímž spáchal trestný čin (např. práva lovit zvěř).

Vytvořil-li vlastník úpravami služebného pozemku stav bránící výkonu služebnosti, proti němuž se mohl oprávněný bránit žalobou, nejde o změnu poměrů, která by mohla mít za následek zrušení služebnosti soudem podle § 1299 odst. 2 o. z.