Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K některým otázkám projednávání žalob o vydání neoprávněného majetkového prospěchu podle občanského zákoníku a zákoníku práce

Ustanovenie § 17 ods. 1 vyhlášky č. 107/1965 Zb. o dodávke elektriny obyvatelstvu, ktoré stanoví dodávatelovi elektriny obdobie šiestich mesiacov na vyúčtovanie dodanej elektriny, nemá vplyv na posúdenie premlčania a behu premlčacej doby na uplatnenie nárokov zo zmlúv o poskytovaní služieb podla ustanovení Občianskeho zákonníka.

K uplatňování ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

K některým otázkám řízení o registraci smluv

Okolnost, že na pojišťovnu přechází právo pojištěného vůči jinému na náhradu škody z pojistné události až do výše plnění, které pojištěnému poskytla (§ 368 odst. 1 o. z.), nemá vliv na právo dlužníka namítat vůči pojišťovně promlčení a na počátek běhu promlčecí doby.

Při úvaze o tom, kdy se poškozený dověděl o škodě (§ 196 odst. 1 o. z.), je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho předpokládané vědomosti o této škodě. Tvoří-li nárok na náhradu škody nedělitelný celek, začíná promlčecí doba běžet teprve tehdy, až se poškozený dozví o celé škodě. Za samostatné nároky na náhradu škody je nutno považovat nároky ze dvou i více oddělitelných škodných událostí , a to i když jde o opakování téhož porušení právní povinnosti mezi týmiž subjekty (např. dvěma oddělitelnými neoprávněnými zásahy škůdce proti majetku téhož poškozeného). Z hlediska promlčení nelze proto považovat nároky náhradu škod vznikajících a narůstajících pokračujícím porušováním téže právní povinnosti za jediný nedělitelný nárok na náhradu škody, který by vznikl teprve po skončeném porušování právní povinnosti nebo po dovršení celkové škody, nýbrž za samostatné nároky, k jejichž uplatnění začíná běžet promlčecí doba, jakmile se poškozený o vzniklých škodách dověděl.

Odpovědnost člena výrobního družstva za ztráty družstva a za celkový schodek družstva zjištěný při zániku družstva je třeba posoudit podle předpisů družstevního práva a jinak podle ustanovení občanského zákoníku, nikoliv podle ustanovení zákoníku práce. Počátek běhu promlčecí doby k uplatnění nároku z této odpovědnosti nelze stanovit od vstupu výrobního družstva do likvidace ani od vypracování účetní rozvahy zaniklého družstva, nýbrž od zpeněžení majetku družstva a úhrady jeho závazků z takto získaných prostředků.