Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Odpor proti platebnímu rozkazu nelze považovat za účast žalovaného na řízení ve smyslu čl. 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis, a to ani tehdy, uplatní-li v něm žalovaný věcnou obranu.

Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření listiny nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl.

Pro posouzení, zda dlužník „učinil“ zvýhodňující právní úkon ve lhůtě vymezené ustanovením § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, je rozhodující okamžik, kdy právní úkon nabyl právní účinnosti (kdy nastaly jeho právní účinky), tedy okamžik, kdy projev vůle dlužníka skutečně vyvolal právní následky, které vedou ke zvýhodnění některého z jeho věřitelů (tím, že se mu dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu) [srov. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona].

Pravomocné postižení obviněného za přestupek, jehož se dopustil tím, že ve lhůtě uvedené v § 29 odst. 1 písm. j) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, neodevzdal zbrojní průkaz, zbraň a průkaz zbraně, není překážkou jeho trestnímu stíhání pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný tím, že po uplynutí této lhůty i nadále přechovával neodevzdanou zbraň, neboť nejde o týž skutek, pro který již byl postižen v přestupkovém řízení. Samotné neodevzdání zbraně v zákonem stanovené lhůtě, o kterém bylo rozhodnuto v přestupkovém řízení, je počátkem páchání přečinu nedovoleného ozbrojování.

Pro zakladatelské právní jednání ústavu postačuje písemná forma.

K ustanovení opatrovníka k výkonu práv poškozené právnické osoby postupem podle § 45 odst. 1, 2 tr. ř. lze přistoupit jen tehdy, pokud by rozpor mezi zájmy členů statutárního orgánu a právnické osoby vedl k tomu, že by právnická osoba zůstala bez zástupce oprávněného za ni jednat a hrozilo by nebezpečí z prodlení v uplatňování jejích práv.

V důsledku podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích postupem podle § 777 odst. 5 tohoto zákona se nadále (od účinnosti této změny zakladatelského právního jednání) neuplatní domněnka zakotvená (pro obchodní korporace vzniklé před 1. lednem 2014) v § 777 odst. 4 uvedeného zákona.

Nedojde-li změnou společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným podle § 777 odst. 5 z. o. k. k zásahu do práv a povinností všech společníků, což je nutné posuzovat v každé společnosti individuálně, v závislosti na obsahu společenské smlouvy, není k usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nezbytný souhlas všech společníků podle § 171 odst. 2 in fine z. o. k.

Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato.

S účinností od 1. ledna 2014 rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), však rejstříkový soud přihlédnout musí.