Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K pojmu preradenia v práci. Pri výklade pracovnej zmluvy je potrebné starostlivo a v súlade s pravidlami socialistického spolužitia skúmať úmysel účastníkov pracovného pomeru pri uzavieraní pracovnej zmluvy a stanovení druhu prác, ktoré je zamestnanec povinný konať.

Předběžné projednání obžaloby musí především zjednat nápravu, jestliže prokurátor přecenil stupeň nebezpečnosti některých činů pro společnost, což se projevuje škodlivě především v tom, že jsou projednávány před soudem i případy, které lze účinněji vyřídit mimosoudně. V tomto stadiu trestního řízení je proto třeba i v zájmu toho, aby nedošlo k přecenění stupně nebezpečnosti činu pro společnost, dbát všestranného objasnění osoby pachatele a náležitého objasnění skutku i všech dalších okolností (dodržení procesních předpisů apod.) významných pro posouzení věci. V případech, kdy důkazy vykonané v přípravném řízení ani po jejich zhodnocení nemohou dát soudu dostatečný podklad pro rozhodnutí věci v hlavním líčení, je třeba, aby soud zjednal nápravu buď vrácením věci prokurátoru k došetření při předběžném projednání obžaloby nebo, pokud tak neučinil, aby sám doplnil procesní materiály za účelem náležitého objasnění věci.

 Předseda senátu si však může již před předběžným projednáním obžaloby opatřit potřebná vysvětlení (§ 198 odst. 2 tr. ř.) tak, aby mohl popřípadě věc zastavit (§ 192 tr. ř.) nebo postoupit věc jiném orgánu (§ 194 tr. ř.) k mimosoudnímu vyřízení.

Nedostatečné vyšetření, právě tak jako rozpory v důkazech, zřejmé již z materiálů přípravného řízení mají být odstraněny nebo blíže objasněny v předběžném projednání obžaloby resp. před projednáním obžaloby. Nedostatky tohoto druhu jsou důvodem k vrácení věci prokurátoru k došetření. Pokud soud přistoupil k projednání věci na hlavním líčení, je na něm, aby sám věc náležitě objasnil a vykonal potřebné doplnění důkazů. Byla-li dostatečně objasněna jen část škody způsobené trestným činem, musí se soud v odůvodnění rozsudku zabývat i další částí škody v žalobním návrhu uvedené a významné pro posouzení právní povahy skutku.

 Má-li soud výši škody přesně zjištěnu, resp. pokud ji má zjištěnu, je povinen přiznat poškozenému, který o to včas požádal (§ 244 odst. 5 tr. ř.), do zjištěné výše náhradu škody vůči obžalovanému a se zbytkem přesně nezjištěným jej odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních (§ 244 odst. 3 tr. ř.). S celým nárokem na náhradu škody soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních jen tehdy, jestliže nemá nárok nebo jeho výši zjištěny výsledky trestního řízení ani tak, aby mohl přiznat alespoň část nároku, nebo zpravidla též tam, kde přichází v úvahu ustanovení §§ 348 nebo 358 obč. zák. nebo rozhodnutí o náhradě škody podle zák. č. 71/1958 Sb.

Podle § 167 tr. ř. přizná soud poškozenému náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce jen tehdy, byl-li poškozenému aspoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody. O tom rozhodne podle § 168 odst. 1 tr. ř. předseda senátu usnesením po právní moci rozsudku.

K výkladu pojmu společná domácnost podle § 528 obč. zák.

Výklad některých ustanovení zákona č. 46/1959 Sb.

Uplatnenie výchovného poslania predpisov o rozviazaní pracovného pomeru učňa, sa prejavuje v tom, že k rozviazaniu pracovného pomeru z dôvodu, ktorý učeň sám zavinil [§ 12 ods. 1 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.] dôjde zásadne tam, kde nebolo možno zjednať nápravu učňa jeho výchovou a presvedčovaním.K otázke regresnej žaloby podanej podnikom na riaditela a kádrového pracovníka z titulu náhrady škody zavinenej v dôsledku nepoužitia dôvodu k výpovedi učňa podla § 12 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.

K pojmu naturálního bytu. Pro povahu bytu jako bytu naturálního není rozhodné, zda se za jeho užívání platí určitá náhrada. Došlo-li k právně účinnému zániku pracovního poměru, zaniká oprávnění zaměstnance na užívání naturálního bytu a zaměstnavatel se může domáhat žalobou opřenou o tvrzení, že zaměstnanec užívá bytu bez právního důvodu, vyklizení naturálního bytu.