Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K otázce pravomoci soudů ve sporech o vyklizení společného bytu rozvedených manželů.

Ustanovenie § 41 zák. č. 55/1965 Zb. o zmene dávky a jej vrátení v prípade priznania dávky na podklade omylu v skutkových okolnostiach, sa vzťahuje aj na prípady zisťovania zdravotného stavu, ktorým je podmienená invalidita, ako aj straty zárobkovej schopnosti v dôsledku úrazu.

Vyjadrenie velitela, že netrvá na súdnom stíhaní kázensky vybavitelného trestného činu (§ 305 tr. zák.) nie je možné považovať za právoplatné rozhodnutie v zmysle § 6 písm. f) tr. por. a preto nemôže byť ani dôvodom k postupu podla § 199 ods. 1 písm. c) tr. por.

K takému vyjadreniu velitela však súd prihliadne a hodnotí ho v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu pri riešení otázky, či je alebo nie je treba obvineného postaviť pred súd. V prípade, že potom dospeje súd k záveru, že výchovný účel môže byť dosiahnutý i mimosúdnym vybavením veci, rozhodne podla § 199 ods. 2 tr. por., že sa vec postupuje ku kázenskému vybaveniu.

Ustanovení § 83 odst. 1 tr. zák. nesměřuje pouze proti takovým formám fašismu, nacismu a podobných hnutí, pro která byla v minulosti typická rasová nesnášenlivost vůči židům. Mezi hnutí, jež má na mysli uvedené ustanovení, patří i jakékoliv projevy revanšismu příslušníků národů poražených v druhé světové válce, zejména odsunutých sudetských Němců. Vzhledem k ustanovení § 75 odst. 4 tr. zák. nelze bez dalšího považovat za důvod k použití vyšší trestní sazby již to, že např. čin byl spáchán tiskem, nýbrž nutno v každém jednotlivém případě zkoumat, zda použití tisku bylo okolností, která s trestným činem zpravidla spojena nebývá a která pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu, nebo pachatele pro společnost. Jednání obžalovaného, který se zásadně vyhýbá řádnému pracovnímu poměru a opatřuje si příjmy převážně tím, že různými úsluhami i úskoky získává z ciziny balíčky, které pak rozprodává, je typickým případem trestného činu příživnictví podle § 188a ) tr. zák.

Podla § 240 ods. 2 tr. por. súd pokračuje v konaní na podklade pôvodnej obžaloby iba v prípade vrátenia veci prokurátorovi podla § 238 ods. 3 tr. por., ak prokurátor prehlási, že skutok novo najavo vyšlý nestíha. Takýto postup nie je však možný pri vrátení veci prokurátorovi podla § 239 ods. 1 tr. por. V takovom prípade je prokurátor povinný po došetrení podať obžalobu novu (ak nechce urobiť vo veci iné rozhodnutie, napr. zastaviť trestné stíhanie) a súd je povinný za podmienok uvedených v § 196 tr. por. podanú obžalobu znovu predbežne prerokovať a obžalobu prijať, ak sú pre prijatie obžaloby splnené podmienky. Pod pojem verejnej veci nespadá obstarávanie všetkých úloh plynúcich z hospodársko-organizátorskej funkcie štátu, ale iba tých, ktoré svojím spoločenským významom prevyšujú veci všeobecného záujmu, ako to má na mysli napr. ustanovenie § 181 a násl. tr. zák.

Ustanovení § 76 odst. 4 tr. zák. vyžaduje opatření zdroje příjmů u pachatele, nikoliv u někoho jiného. Pokud se proto pachatel ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví sám neobohatí, nemůže se dopustit rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví výdělečně ve smyslu § 245 odst. 2 písm. a) tr. zák. Účastenství obžalovaného na trestné činnosti vedoucího výkupního skladu by bylo možno jinak posoudit jako spolupachatelství, avšak vzhledem k tomu, že obžalovaný svým účastenstvím umožňoval, aby se vedoucí skladu obohacoval ke škodě majetku výkupního podniku po výdělečném způsobu, nutno trestnou činnost obžalovaného posoudit jako pomoc k trestnému činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zák.

Uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody je opatrením vážneho dosahu pre ďalší život páchatela a jeho rodiny. Taký trest je nutný u páchatelov z rad pracujúcich iba vtedy, ak závažnosť trestného činu alebo doterajší život páchatela ukazujú nato, že púha hrozba podmienečným trestom by nepostačila k splneniu účelu trestu uvedenému v § 17 ods. 1 tr. zák.

Vzhľadom na osobu obžalovaného, u kterého sa spáchanie trestného činu ruvačky javí ako mimoriadne vybočenie z medzí riadneho života pracujúceho človeka, postačí aj pohrôžka trestom odnatia slobody k jeho prevýchove.

Okolnosť, že trestná činnosť bola v mieste trestného činu obzvlášť rozšírená, musí byť tiež hodnotená v súvislosti s ostatnými okolnosťami prípadu, najmä v súvislosti so stupňom nebezpečnosti konkrétneho trestného činu. V žiadnom prípade nie je možno pripustiť, aby súd iba generálnou prevenciou, odôvodňoval uloženie bezpodmienečného trestu odňatia slobody, lebo aj trest podmienečne uložený plní požiadavky aj generálnej prevencie, ak je správne uložený a odôvodnený a súd v priebehu zkušobnej doby sleduje nápravu páchatela.