Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

Při rozhodování o povolení osvobození od placení soudních poplatků a záloh je třeba zjišťovat i skutečnosti, potřebné k politicky správnému určení třídní příslušnosti účastníků.

Ak spôsobil zamestnanec pri výkone zamestnania trestným činom z nedbanlivosti bez toho, že by bol pritom ovplyvnený alkoholom, škodu tretej osobe, považuje sa z hladiska zákona č. 71/1958 Zb. občianskoprávne zavinenie zamestnanca za zavinenie podniku. Tretia osoba preto nemôže požadovať náhradu škody na zamestnancovi v trestnom (adhéznom) konaní, môže však nárok na náhradu škody uplatňovať mimo trestné konanie len proti podniku, ktorý potom môže v medziach uvedeného zákona regresné nároky proti zamestnancovi uplatňovať v trestnom (adhéznom) konaní.

Naplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Není tedy vyloučeno ani v tomto případě, že některý trestný čin bude třeba posoudit po 1. lednu 1962 podle ustanovení nového trestního zákona, pokud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z r. 1950. Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z r. 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36, 39 odst. 1 tr. zák.).

V rozhodčím řízení ve výrobních družstvech se projednávají spory mezi výrobními družstvy a jejich členy za trvání členství; platí tu směrnice ze dne 27. ledna 1961 pro rozhodování pracovních sporů ve výrobním družstevnictví, poř. č. 17 Věstníku ÚSVD č. 4/1961 a nikoliv vyhl. č. 184/1959 Ú. l. Nečlen družstva (zaměstnanec, učen) uplatňuje nároky z pracovního poměru zásadně u soudu; tam ovšem, kde byly ustaveny místní organizace ROH, resp. jejich místní výbory podle čl. 3 usnesení IV. všeodborového sjezdu (zák. č. 37/1959 Sb.) a kde bylo zavedeno rozhodčí řízení podle vyhl. č. 184/1959 Ú. l., musí soudnímu projednání sporu předcházet rozhodčí řízení podle vyhl. č. 184/1959 Ú. l.

Ke správnému třídnímu hodnocení osoby pachatele trestného činu. K účelu trestů ukládaných protispolečenským živlům.

Na základě zásady vyslovené v ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 odst. 1 tr. zák. nutno zkoumat, zda skutek, který jest předmětem obžaloby (i napadeného rozsudku), nejen vykazuje znaky trestného činu spekulace podle § 134 a odst. 1 tr. zák. z roku 1950, nýbrž zda jej možno zároveň posoudit z hlediska ustanovení § 117 odst. 1 tr.zák. o spekulaci. Jestliže kupující naléhal na prodej vozidla, obžalovaného přemlouval, ač ten původně nebyl ochoten k uzavření dohody o prodeji vozidla, stěží lze dovodit náležitost podle ustanovení § 117 odst. 1 tr. zák., že přechovával vozidlo ke spekulačnímu cíli.