Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K otázce důvodnosti nároku na vrácení složené zálohy organizací, jejíž pracovník přijal od zákazníka zálohu. K výkladu § 20 odst. 2 o. z.

Ak rodičia žijú spolu, nemožno bez spolahlivého zistenia tej skutočnosti, v akom rozsahu otec detí dobrovolne plnil svoju vyživovaciu povinnosť, urobiť bezpečný záver o tom, či v danom prípade sú, alebo nie sú, splnené predpoklady pre rozhodnutie súdu podla § 86 ods. 2 zák. o rod., či totiž otec dobrovolne plnil svoje povinnosti k maloletým deťom alebo nie. K otázke posudzovania majetkových možností osôb povinných výživou so zretelom na ich záväzky z pôžičky.

I. Úkol znalce je třeba určit tak, aby byl důsledně omezen na objasnění skutečností, k němuž je třeba odborných znalostí. Znalci proto nelze stanovit úkol obstarat pro účely trestního řízení důkazné prostředky.

Posouzení jednání pachatele jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 133 nebo § 249 tr. zák. předpokládá zjištění opřené o spolehlivé důkazy, že hodnota věci, jíž se pachatel zmocnil v úmyslu ji přechodně užívat, převyšuje 5000,- Kčs. Podmínkou pro uložení trestu zákazu činností podle § 49 odst. 1 tr. zák. je, aby se pachatel právě v souvislosti s touto činností dopustil trestného činu. Účel trestu zákazu činnosti spočívá v tom, zabránit pachateli vykonávat jen takovou činnost (zaměstnání, povolání nebo funkci), která mu dává příležitost k páchání trestných činů určitého druhu.

Podá-li poškozený odvolání proti výroku zprošťujícího rozsudku, jímž byl podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázán se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, jde o odvolání podané osobou neoprávněnou a proto je odvolací soud zamítne podle § 253 odst. 1 tr. ř.

I. Znaky trestného činu ohrozenia devízového hospodárstva podla § 146 odst. 1 tr. zák. sú naplnené len vtedy, keď konaním páchatela vznikla devízovému hospodárstvu väčšia škoda znaky pokusu tohto trestného činu sú naplnené vtedy, ak páchatel zamýšlal spôsobiť devízového hospodárstvu väčšiu škodu, k dokonaniu tohto podstatného znaku trestného činu však nedošlo.

Aby soud mohl projednat provinění nebo přestupek uvedené v § 1 zák. č. 58/1965 Sb., nestačí jen zjistit, že jsou splněny podmínky recidivy ve smyslu § 1 písm. a) cit. zák. Soud musí též zjistit, jakým způsobem stíhaná osoba dosud žila, jaký je její vztah k práci, její morální i ostatní osobní vlastnosti apod. Tyto zjištěné skutečnosti pak musí zhodnotit z hlediska výchovných možností orgánu, který by byl jinak věcně příslušný k rozhodnutí o provinění nebo přestupku a posoudit, zda by postih před tímto orgánem mohl vést k nápravě stíhané osoby. Teprve dojde-li soud k závěru, že by od takového postihu nebylo možno očekávat nápravu stíhané osoby, je příslušný k projednání provinění nebo přestupku, uvedených v ustanovení § 1 zák. č. 58/1965 Sb.