Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Z požadavku, aby byl návrh na opravu odůvodnění podán dříve, než rozhodnutí nabude právní moci, vyplývá, že nepřichází v úvahu oprava odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu.

Skutočnosť, že polnohospodársky majetok združený na spoločné obhospodarovanie v JRD alebo v bezplatnom užívaní socialistickej organizácie neprináša vlastníkovi bezprostredný výnos z majetku, odráža sa to v v rozhodnutí štátneho notárstva podla § 39 not. por. len v tom, že výplaty dedičských podielov ostatným dedičom z takéhoto majetku možno podmieniť pre prípad vyčlenenia zo spoločného hospodárenia či užívania socialistickou organizáciou. Toto podmienenie výplaty dedičských podielov žiadnemu zákonnému predpisu neodporuje. Avšak určenie výšky výplat dedičských podielov musí byť v rozhodnutí podla § 39 not. por. vykonané konkrétne, a to s prihliadnutím na právoplatné rozhodnutie štátneho notárstva podla § 37 ods. 1 not. por.

Ak doba zamestnania (§ 6 zák. č. 101/1964 Zb.) je prerušená dobou poistenia osoby samostatne hospodáriacej, vznikne podla § 9 ods. 2 a § 8 ods. 1 písm. b) vyhl. č. 102/1964 Zb. nárok na starobný dôchodok pracovníka podla § 11 zák. č. 101/1964 Zb. len vtedy, ak doba zamestnania činí aspoň 25 rokov. Doba poistenia osoby samostatne hospodáriacej má význam len pre výšku dôchodku.

K otázce povinnosti odpůrce zaplatit soudní poplatek za sepsání návrhu na rozvod manželství (§ 4 zák. č. 116/1966 Sb.).

O rozhodování podle ustanovení § 177 o. z. může jít jen v případě, že účastníci mají resp. měli k bytu, popř. jeho části (§ 394 odst. 3 o. z.), právo společného užívání. K správnému právnímu posouzení věci je třeba zabývat se i tím, zda jde o byt v rodinném domku a jaký je právní důvod užívání bytu. Právním důvodem užívání bytu v rodinném domku ženatým (vdaným) dítětem vlastníka rodinného domku nemusí být vždy jen právo osobního užívání bytu.

K rozhodování o náhradě škody: 

I. Podle § 43 odst. 2 tr. ř. jednou ze základních podmínek pro vyslovení povinnosti nahradit škodu je, aby poškozený svůj nárok vůči určitému obviněnému uplatnil. Bez splnění této podmínky nemůže soud o náhradě škody rozhodovat. 

II. Aby mohl být výrok o náhradě škody vykonatelný, musí být z něj vedle přesného označení osoby poškozeného a nároku, který mu byl přisouzen, také patrno, zda jde o náhradu škody rukou společnou a nerozdílnou (solidární) či podle účasti na způsobené škodě jednotlivými podíly (dělená odpovědnost). 

III. V souvislosti s rozhodováním o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem nutno vždy zjišťovat dobu vzniku tohoto nároku a vztah obviněného k poškozené socialistické organizaci za účelem posouzení, zda nutno rozhodovat o náhradě škody podle občanského zákoníku tehdy účinného či podle zákoníku práce, příp. jiných předpisů. 

IV. V případech rozhodování o náhradě škody podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného od 1. dubna 1964 nutno mít na zřeteli, že podle § 438 odst. 1 obč. zák. je pravidlem dělená odpovědnost více škůdců, zatímco solidární odpovědnost ve smyslu § 438 odst. 2 obč. zák. nutno chápat jako výjimku z obecně platné zásady dělené odpovědnosti, jak také vyplývá ze znění posledně uvedeného ustanovení, tj., že solidární odpovědnost může soud svým rozhodnutím uložit jen v odůvodněných případech.

Vzhledem k ustanovení § 22 odst. 1, § 23 obč. zák. a § 44 hospodářského zákoníku č. 108/1964 Sb. může být podkladem pro rozhodnutí soudu o nároku poškozené socialistické organizace na náhradu škody jen takový návrh, který je podán takovou organizací zastoupenou osobou podle příslušných předpisů k jejímu zastupování oprávněnou. Nemohou být proto vyslýcháni jako zástupci poškozené socialistické organizace její zaměstnanci, ani nemohou takové osoby uplatňovat jménem poškozené socialistické organizace nárok na náhradu škody, nebyly-li podle příslušných organizačních předpisů oprávněny poškozenou socialistickou organizaci zastupovat, nebo nebyly-li oprávněným orgánem k zastupování zmocněny.