Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Státní notářství nemůže činit zjištění majetku zůstavitele závislým na dosud nezahájeném soudním řízení, jehož zahájení účastníku za podmínek upravených ustanovením § 18 not. ř. ani neuložilo. Vstoupí-li prokurátor do řízení o dědictví, musí být vyrozuměn o jednání; není-li jednání přítomen, musí mu být doručena rozhodnutí, jež byla při jednání vyhlášena.

Smír účastníků řízení o zrušení práva společného užívání bytu manžely, který neobsahuje ujednání respektující ustanovení § 186 o. z., tj., který neobsahuje ujednání, jež váže splnění povinnosti jednoho z rozvedených manželů k vystěhování z bytu na přidělení náhradního bytu nebo náhradního ubytování, odporuje zákonu; z toho důvodu nemůže být soudem schválen (§ 99 odst. 2 o. s. ř.).

Súd nemôže schváliť zmier, ktorým by účastníci konania obmedzovali svojou dohodou o rozsahu a vybavení náhradného bytu právo miestneho národného výboru rozhodnúť na základe jeho úvahy v rámci zákonných predpisov práve o týchto otázkach.

Ustanovení § 213 odst. 1 o. s. ř. o tom, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně, neznamená pochopitelně - zejména s přihlédnutím k zásadám přímosti a ústnosti -, že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění, jež soud prvního stupně čerpal z výpovědí účastníků řízení a svědků, kteří byli slyšeni při jednání. Jestliže o tom uvažuje, musí důkazy přímo provedené soudem prvního stupně opakovat, popř. doplnit (§ 213 odst. 2 o. s. ř.); to platí v případě výpovědí účastníků řízení a svědků především proto, že při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti, které - ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědí - nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání. /1/

U dôchodkov priznaných pred platnosťou zák. č. 101/1964 Zb. sa vylučuje zvýšenie za dobu ďalšieho zamestnania a za dobu odbojovej činnosti a väznenia zo zdanenia len na žiadosť dôchodcu. Pokial teda dôchodca nepožiadal o vylúčenie zvýšenia dôchodku z uvedených dôvodov zo zdanenia, nebol Štátny úrad sociálneho zabezpečenia povinný vykonať úpravu dôchodku; dôchodok vyplácaný dôchodcovi po 1. 7. 1964 nie je potom možné považovať za nesprávne vymeraný v zmysle § 53 ods. 1 zák. č. 101/1964 Zb. s tým, že nebola vykonaná úprava podla § 126 ods. 4 cit. zák.

Má-li poživatelka vdovského důchodu, který jí byl přiznán před 1. 7. 1964, za účinnosti zák. č. 101/1964 Sb. příjem z výdělečné činnosti, stíhá ji ohlašovací povinnost a nesplnění této ohlašovací povinnosti může být zásadně důvodem k použití § 53 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. předpokládá se ovšem, že vznikla a trvá příčinná souvislost mezi porušením ohlašovací povinnosti a výplatou dávky neprávem nebo v nesprávné výši. Dojde-li po uplynutí půl roku k poskytování dávky ve výši, ve které poživatelce vdovského důchodu nenáležela, a to proto, že závod nesplnil povinnost uloženou v § 132 odst. 2 vyhl.č. 102/1964 Sb., je dána příčinná souvislost mezi takovou výplatou dávky a porušením ohlašovací povinnosti závodem (§ 89 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.). O porušení ohlašovací povinnosti závodem (organizací) by nebylo možno uvažovat jen v tom případě, kdyby závod nevěděl, že jde o poživatelku vdovského důchodu.

Nejde-li o případ, kdy bylo opravnému prostředku plně vyhověno novým rozhodnutím příslušného orgánu (srov. § 92 odst. 7 zák. č. 101/1964 Sb.), lze vzít zpět opravný prostředek proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení (nyní Správy důchodů), o němž rozhoduje soud, vždy jen se souhlasem soudu ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř. tu není použitelné.