Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Vzájomná vyživovacia povinnosť manželov predchádza vyživovaciu povinnosť rodičov voči ich vydatým alebo ženatým deťom; ak teda rodičia pomáhali navrhovatelke, išlo o bezodplatné plnenia len vo vzťahu k nej, ktoré nijako neovplyvňujú rozsah vyživovacej povinnosti odporcu k navrhovatelke. Ak sa navrhovatelka rozhodla využiť svoje právo na predlženú materskú dovolenku, môže žiadať prinajmenej pre túto dobu (ak sú splnené zákonné podmienky) od odporcu, aby ju vyživoval. /1/

Je-li důvodem rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce zaviněná absence pracovníka, neskončí jednoměsíční lhůta podle § 46 odst. 3 zák. práce - ať jde o krátkodobé absence nebo o dlouhodobou absenci - dříve, než po uplynutí jednoho měsíce ode dne následujícího po poslední zaviněné absenci; zjistila-li organizace až později, že šlo o zaviněnou absenci, běží tato lhůta ode dne následujícího po dni, kdy se organizace dozvěděla, že šlo o zaviněnou absenci.

Obviněný není osobou oprávněnou podat stížnost proti usnesení zvláštního senátu krajského soudu, jímž bylo po zrušení původního rozhodnutí v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. trestní stíhání zastaveno. Byl-li obviněný nesprávně poučen po zrušení původního rozhodnutí a po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb., že má rovněž právo podat proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání stížnost a zmeškal-li v důsledku toho 15denní lhůtu v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb. uvedenou, ve které mohl žádat o pokračování v řízení, má možnost požádat o navrácení lhůty (§ 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam).

Předmětem přezkumného řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. mohou být jen odsuzující rozsudky, nikoli též usnesení o zastavení trestního stíhání.

Z hlediska nutné obhajoby z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. je nerozhodné, že obviněný byl vzat do vazby v jiné trestní věci.

Ust. § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. nemůže být chápáno tak, že by snad taxativní výpočet důchodů v něm uvedený byl i závazným pořadím určujícím důchod, jenž má být zvýšen, jestliže je poskytováno několik z uvedených důchodů. V případě souběhu nároků na důchod je nutno vycházet z ust. § 107 a) zák. č. 101/1964 Sb., podle něhož platí pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich ustanovení tohoto zákona (v této souvislosti § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.). Z toho vyplývá, že se při souběhu nároků na důchod zvyšuje ve smyslu § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. jedině důchod, který nebyl v důsledku souběhu krácen a že k takto zvýšenému důchodu náleží polovina důchodu, který byl již v důsledku souběhu krácen. Smyslu zákona neodpovídá výklad, že je při souběhu nároků na důchod možné zvýšení jen tehdy, když úhrn důchodů stanovený podle § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. nedosahuje částky 600,- Kčs měsíčně.

Jde o nutnou obranu, odvrací-li napadený činem jinak trestným útok na tělesnou integritu přímo mu hrozící proto, že se snažil odvrátit úrok směřující proti tělesné integritě jiné osobě.