Datum: 18.10.1990
Sp. zn.: 2 Tz 25/90
Nejvyšší soud ČR
K aplikaci ustanovení článku II odst. 4 zákona č. 175/1990 Sb.Jestliže byly trestné činy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák., pro které byl pachatel odsouzen před účinností zák. č. 175/1990 Sb., spáchány za okolností, jež by umožňovaly jejich právní posouzení po 1. 7. 1990 jako jediného trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. ve znění novely (např. spáchaného formou pokračování v trestném činu), je nutno při aplikaci čl. II odst. 4 zák. č. 175/1990 Sb. k této skutečnosti přihlížet. Zejména je třeba brát v úvahu, že škody způsobené uvedenými trestnými činy by se z hlediska právního posouzení podle nové právní úpravy sčítaly.Skutečnost, že pachatel byl před 1. 7. 1990 odsouzen jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 písm. b) tr. zák. za čin, který po tomto datu mohl být posouzen jako trestný čin s přísnější trestní sazbou, než měl trestný čin, za nějž byl pachatel odsouzen, nebrání zkrácePubl.estu na horní hranici základní trestní sazby podle čl. II odst. 4 poslední věta zák. č. 175/1990 Sb.