Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozhodnutie o tom, do akej miery je osoba, ktorej bol uložený právoplatne trest, účastná amnestie, činí súd, ktorý vo veci rozhodol v prvej stolici. Pre súd, ktorý uvažuje pri svojom rozhodovaní o tom, či má alebo nemá v zmysle § 22 ods. 4 tr. zák. použiť ustanovenia o dodatkovom treste, je však úvaha o tom, či má alebo nemá byť na obžalovaného hladené dotyčne jeho predchádzajúceho odsúdenia, akoby nebol odsúdený, riešením predbežnej otázky v zmysle § 4 ods. 1 tr. por. Akonáhle právoplatné rozhodnutie podla § 391 tr. por. o použití amnestie už príslušný súd urobil, je povinnosťou súdu rozhodujúceho v zmysle § 22 ods. 4 tr. zák. o možnosti použiť ustanovenia o dodatkovom treste, vziať toto rozhodnutie za podklad svojho rozhodnutia.

Dodatkový trest nepřichází v úvahu, byl-li k mimořádnému opravnému prostředku zrušen rozsudek vyhlášený před dalším rozsudkem, jímž nebyl uložen trest dodatkový.

Naše trestní právo v žádném případě nepřipouští, aby pachatel měl odpykávat trest odnětí svobody delší dvacetipěti roků. Překročení této hranice pro případy posuzované po 1. 1. 1957 vylučuje § 31 odst. 1, 2 tr. zák. zatímco tresty převyšující tuto hranici uložené řádnými i mimořádnými soudy před platností novely trestního zákona č. 63/1956 Sb. řeší články VI. a VII. uvedené novely zák. č. 86/1950 Sb. 

Uvažuje-li soud u pachatele, kterému již předtím byl uložen trest odnětí svobody, o uložení nového trestu odnětí svobody za okolností, kdy by oba tresty, resp. zbytek dosud neodpykaného trestu a trest nově ukládaný, mohly přesáhnout hranici 25 let, může uložit jen takový trest odnětí svobody, aby součet trestů dosud neodpykaných nepřesáhl hranici pětadvaceti roků.

Řidiče, který má účast na dopravní nehodě, pokud se bezohledně vzdálí z místa nehody aniž poskytne potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví (§ 228 tr. zák.), nutno zpravidla postihovat přísnými nepodmíněnými tresty odnětí svobody a vedlejšími tresty zejména trestem zákazu činnosti - řízení motorových vozidel. 

Ztrátu čestných práv občanských (§§ 43, 44 tr. zák.) nelze uložit i když trest odnětí svobody převyšuje dva roky, pokud byl uložen za nedbalostní trestný čin, byť byl spáchán v souběhu s úmyslným trestným činem na který zákon stanoví horní hranici trestní sazby do dvou roků.