Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Předpoklady pro postih podle zák. č. 58/1965 Sb. jsou splněny nejen tehdy, spáchal-li pachatel provinění nebo přestupek uvedený v návětě § 1 cit. zák. po předchozím jeho postižení pro tatáž provinění nebo přestupek, tedy za podmínek speciální recidivy, ale i tehdy, byl-li předtím postižen pro kterékoliv provinění nebo kterýkoliv přestupek uvedený v § 1 cit. zák. nebo pro trestný čin obdobný kterémukoliv provinění nebo přestupku uvedeným v tomto ustanovení. Trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. je trestným činem obdobné povahy jako provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. Po účinnosti zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech je nutno posoudit, zda činnost obviněného postižitelná podle zák. č. 58/1965 Sb. nemá být posouzená se zřetelem na ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. podle § 8 písm. c) a § 10 zák. č. 150/1969 Sb. o přečinech.

K výkladu ustanovení § 208 tr. zák. o trestném činu neposkytnutí pomoci. Účast na dopravní nehodě ve smyslu § 208 tr. zák. má i řidič, který tuto nehodu nezavinil; stačí, že k dopravní nehodě objektivně přispěl. Poskytnutím potřebné pomoci se rozumí taková pomoc, která je potřebná k ochraně života a zdraví poškozené osoby; není-li poskytnutí takové pomoci řidičem, který měl účast na dopravní nehodě, potřebné, např. proto, že pomoc je zajištěna jinými kvalifikovanými osobami, nedopouští se řidič trestného činu podle § 208 tr. zák., ani když z místa dopravní nehody odjede, aniž by sám pomoc poškozené osobě poskytl. Tento jeho čin je však přestupkem v silniční dopravě podle § 10 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.

K výkladu pojmu soustavně vynechává pracovní směny v ustanovení § 21 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.

Zo zprávy o výsledkoch previerky činnosti dvoch krajských súdov ako súdov druhého stupňa na trestnom úseku.

Aby soud mohl projednat provinění nebo přestupek uvedené v § 1 zák. č. 58/1965 Sb., nestačí jen zjistit, že jsou splněny podmínky recidivy ve smyslu § 1 písm. a) cit. zák. Soud musí též zjistit, jakým způsobem stíhaná osoba dosud žila, jaký je její vztah k práci, její morální i ostatní osobní vlastnosti apod. Tyto zjištěné skutečnosti pak musí zhodnotit z hlediska výchovných možností orgánu, který by byl jinak věcně příslušný k rozhodnutí o provinění nebo přestupku a posoudit, zda by postih před tímto orgánem mohl vést k nápravě stíhané osoby. Teprve dojde-li soud k závěru, že by od takového postihu nebylo možno očekávat nápravu stíhané osoby, je příslušný k projednání provinění nebo přestupku, uvedených v ustanovení § 1 zák. č. 58/1965 Sb.

Při rozhodování o provinění podle zák. č. 58/1965 Sb. musí soud zkoumat, nejen zda stíhaný skutek vykazuje znaky některého z provinění uvedeného v ustanovení § 1 cit. zákona, ale také, zda skutek, pro nějž je provinilý stíhán, je ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zák. č. 38/1961 Sb. proviněním nebo trestným činem, a to z hlediska stupně jeho nebezpečnosti pro společnost. /1/

Zákon č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, nepřipouští, aby vedle trestu odnětí svobody (§ 2 odst. 1 cit. zák.) mohl soud uložit též ochranné opatření (§ 71 a násl. tr. zák.).