Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ukládá-li soud pachateli trestného činu opilství podle § 201a tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody, pak zjištění, zda tento čin spáchal úmyslně či z nedbalosti, je podstatné i pro rozhodnutí o jeho zařazení do příslušného typu věznice podle § 39a odst. 2 tr. zák. Přitom z hlediska formy zavinění je u tohoto trestného činu rozhodné pouze zavinění pachatele vztahující se k přivedení se do stavu nepříčetnosti.*) *) Poznámka redakce: Nyní jde o trestný čin opilství podle § 360 tr. zákoníku a dále srov. ustanovení § 56 odst. 2 tr. zákoníku. Při posuzování tzv. kvazideliktu je ovšem třeba, a to s ohledem na ukládání trestu v rámci příslušné trestní sazby, zjišťovat a dokazovat i subjektivní stránku jednání ve stavu nepříčetnosti.

Skutková podstata trestného činu opilství podle § 201a odst. 1 tr. zák. je naplněna tím, že se pachatel požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu. I když se pachatel dopustí více útoků, které by jinak zakládaly více trestných činů, všechny tyto jednotlivé útoky tvoří jeden trestný čin opilství podle § 201a odst. 1 tr. zák. (srov. č. 16/1960 Sb. rozh. tr.). Takovému právnímu posouzení skutku musí odpovídat i tzv. právní věta rozsudku. Trest je nutno ukládat podle § 201a odst. 1 tr. zák., v němž jsou obsaženy jak sankce spočívající v trestu odnětí svobody na tři léta až osm let, tak sankce mírnější podle věty za středníkem citovaného ustanovení trestního zákona. Pokud soud neukládá trest odnětí svobody v rámci trestní sazby na tři léta až osm let, musí ve výroku o trestu také vyjádřit, že obviněný byl potrestán mírnějším trestem za jednání, které má jinak znaky trestného činu a na které zákon stanoví mírnější trest (§ 201a odst. 1 věta za středníkem tr. zák.).

Pachateli, jehož jednání, které má jinak znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., bylo posouzeno jako trestný čin opilství podle § 201a tr. zák., nelze ukládat trest podle trestní sazby uvedené v § 234 odst. 1 tr. zák. (tedy v rozpětí od dvou do deseti let), neboť za trestný čin loupeže podle uvedeného ustanovení zákon nestanoví trest mírnější než za trestný čin podle § 201a tr. zák., za nějž je možno uložit trest od tří do osmi let. Není přitom rozhodující, že v konkrétním případě by okolnostem případu podle názoru soudu odpovídal trest odnětí svobody na dva roky. Tento svůj závěr o okolnostech případu a jim odpovídajícím trestu může soud vyjádřit jen postupem podle § 40 odst. 1 tr. zák.

I. Ustanovení § 201a tr.zák. nelze použít v případě, že pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti.

Důvodem neuložení trestu zákazu činnosti u trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. může být skutečnost, že obviněný jednal za okolností blížících se podmínkách krajní nouze ve smyslu § 14 tr. zák.

Není-li bezpečně prokázáno, že schopnosti řidiče motorového vozidla, který řídil po požití alkoholického nápoje, byly sníženy v míře odpovídající reálnému nebezpečí porušení zájmů chráněných ustanovením § 201 tr. zák., nelze chybějící formální znak uvedeného trestného činu nahradit okolnostmi, které charakterizují materiální znak tohoto trestného činu,například okolností, že obviněný byl již dvakrát potrestán pro trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. Takový postup by byl v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege.

Pomocí ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. a nikoliv spolupachatelstvím trestného činu opilství podle § 9 odst. 2, § 201 tr. zák. je roztlačování motocyklu, jehož řidič je pod vlivem alkoholu.