Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Soud může výrokem rozsudku zbavit fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům nebo ji v této způsobilosti omezit. Výrok rozsudku o omezení způsobilosti fyzické osoby jen ohledně samostatného jednání před soudy a úřady je v rozporu se zákonem.

Rozhodnutie, ktorým súd pozbavuje spôsobilosť občana (pracovníka) v zmysle ustanovenia § 10 ods 1 a 2 O. z. ( § 12 ods. 2 a 3 Zák. práce), je rozhodnutím o osobnom stave (porov. § 80 písm. a/ O. s. p.). Toto pozbavenie alebo obmedzenie spôsobilosti sa týka právnych úkonov, ku ktorým dochádza medzi občanmi navzájom, ako aj medzi občanmi a organizáciami (štátom), vo vzťahoch vznikajúcich v oblasti uspokojovania hmotných a kultúrnych potrieb občanov; týka sa takisto právnych úkonov, ku ktorým dochádza medzi pracovníkmi a organizáciami (štátom) a v oblasti pracovnoprávnych vzťahov a ostatných vzťahov vznikajúcich pri účasti občanov na spoločenskej práci. Uvedené pozbavenie spôsobilosti alebo obmedzenie spôsobilosti na právne úkony v stanovenom rozsahu sa vzťahuje aj na procesné úkony v konaní o veciach týkajúcich sa uvedených právnych vzťahov.

K některým dalším otázkám rozhodování soudů o způsobilosti k právním úkonům.

Ve výroku rozsudku, jímž je ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 o. z. a § 12 odst. 2 zák. práce omezována způsobilost občana k právním úkonům, určují soudy rozsah tohoto omezení se zřetelem k právním úkonům, z nichž vznikají podle ustanovení občanského zákoníku 2) , případně podle ustanovení jiných právních předpisů, občanskoprávní vztahy mezi občany navzájem a mezi občany a organizacemi, a se zřetelem k právním úkonům, z nichž vznikají (především podle ustanovení zákoníku práce 3) , ale i podle jiných předpisů) vztahy při účasti občanů na společenské práci. S omezením občana ve způsobilosti k právním úkonům ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 o. z. a § 12 odst. 2 zák. práce je spojeno i omezení procesní způsobilosti občana v rozsahu daném omezením ve způsobilosti k hmotněprávním úkonům.

Pro rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobislosti k právním úkonům, (§ 190 o. s. ř.) není třeba splnění podmínek obnovy řízení. Toto rozhodnutí, jímž se zrušuje původní nesprávné rozhodnutí, má zpětnou účinnost v tom směru, že se po jeho právní moci hledí na osobu, jež byla dříve zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo omezena ve způsobislosti k právním úkonům, jako by nikdy nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Ustanovení § 190 o. s. ř. je použitelné i tehdy, jestliže byl nekdo dříve zbaven způsobilosti k právním úkonům, ač byly splněny podmínky jen pro jeho omezení ve způsobilosti k právním úkonům. Dojde-li v takovém případě k zrušení původního rozhodnutí o zbavení způsobislosti k právním úkonům, je třeba současně vyslovit omezení způsobislosti k právním úkonům; výrok o omezení způsobilosti k právním úkonům je ovšem účinný ke dni, k němuž byla dotčená osoba (nesprávně) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům.

Podání opravného prostředku do rozhodnutí, jímž bylo vysloveno omezení způsobilosti k právním úkonům, je oprávněna i osoba, o jejíž způsobilosti k právním úkonům bylo rozhodnuto.

V řízení o zbavení svépravnosti se musí soud zaměřit především na zjištění duševního stavu osoby, jíž se řízení bezprostředně týká, tj. zda tato osoba je skutečně stižena duševní poruchou a zda tato porucha dosahuje intenzity předpokládané v § 15 a 16 obč. zák. Jde tu o otázku skutkovou, při jejímž řešení musí soud ve smyslu § 285 a násl. o. s. ř. spolupracovat se znalci - lékaři, resp. s příslušnými zdravotními ústavy. Dalším předpokladem zbavení svéprávnosti je zjištění, zda takto zatížená osoba je či není z tohoto důvodu schopna si své věci sama obstarávat. Při řešení této otázky vychází soud ze skutkových zjištění, učiněných na základě posudku znalců - lékařů v souvislosti s ostatními výsledky dokazování.