Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Škoda způsobená devizovému hospodářství trestným činem ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák. není majetkovou škodou, a proto nemůže být předmětem rozhodnutí v adhezním řízení.

Devizový cizozemec, který za zboží dovezené z ciziny přijimá od devizových tuzemců československé peníze bez povolení Státní banky československé, nenaplňuje znaky trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 odst. 1 tr. zák. jako pachatel. Devizový cizozemec však může být účastníkem na tomto trestném činu spáchaném devizovým tuzemcem, a to podle okolností návodcem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák., jesliže zboží devizovým tuzemcům sám nabídl a svedl je k jeho koupi za československé peníze, anebo pomocníkem ve smyslu § 10 odst. 1. písm. c) tr. zák., jestliže k jejich žádosti jim zboží obstaral a přijal od nich československé peníze.

Jestliže devizový tuzemec, který má pohledávku v zahraničí vůči devizovému cizozemci, nesplní povinnost uloženou v ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství dbát o to, aby pohledávka byla uhrazena platbou do tuzemska ihned po své splatnosti, je devizovou škodou devizová hodnota celé pohledávky, nikoli jen částka, s níž devizový tuzemec neoprávněně v cizině naložil bez povolení Státní banky československé. Podmínky účinné lítosti ve smyslu § 66 tr. zák. nejsou splněny, jestliže devizový tuzemec zařídil převod pohledávky vůči devizovému cizozemci do tuzemska teprve po zahájení stíhání a pod jeho tlakem.

Zhodnocení praxe soudů při rozhodování o trestných činech proti hospodářské soustavě podle hlavy druhé oddílu prvního zvláštní částí trestního zákona a o odpovídajících přečinech.

Pachateli trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák., který nesplnil svou nabídkovou povinnost podle § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, a valuty, které nabyl, odprodal soukromým osobám, nemůže prospívat skutečnost, že nový nabyvatel valut splnil svou nabídkovou povinnost a odprodal je příslušnému devizovému místu. Pachateli se v takovém případě přičítá devizová škoda odpovídající hodnotě všech valut odprodaných soukromým osobám.

Spočívá-li porušení předpisů o devizovém hospodářství (§ 146 odst. 1 tr. zák.) v tom, že devizový tuzemec platí devizovému cizozemci za zboží dovezené z ciziny československou měnou bez povolení (§ 19 odst. 1 písm. a/ zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství), je základem pro výpočet devizové škody částka devizovému cizinci skutečně vyplacená, nikoliv tržní maloobchodní cena nakoupeného zboží. Skutečnosti rozhodné pro posouzení, za určitá osoba je devizovým cizozemcem ve smyslu § 6 zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, je třeba zjišťovat neplyne to bez dalšího z toho, že tato osoba je cizincem.

Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti měně a trestných činech daňových