Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ztráta dosud neulovených ryb volně žijících ve vodních tocích způsobená tím, že je zkonzumoval vybraný zvláště chráněný živočich, jehož stavy nelze lovem snižovat, nepředstavuje ani po novele zákona č. 115/2000 Sb. účinné od 14. 4. 2006 snížení majetkového stavu nositele rybářského práva, který ryby k okamžiku jejich ztráty nevlastnil (jejich hodnota netvořila jeho majetkový stav), neboť je ulovením nenabyl do svého vlastnictví.

Vznikem škody ve smyslu § 55 odst. 1 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet prekluzivní lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby. Je-li rozsah škody zřejmý okamžitě (např. když porosty byly zcela zničeny nebo byly ztraceny vynaložené náklady), činí prekluzivní lhůta pro vyčíslení výše škody shodně 20 dní počítaných od téhož okamžiku. Projeví-li se poškození plodin až poté, co byla provedena jejich sklizeň (jestliže teprve porovnáním očekávaného výnosu se skutečným lze určit ztrátu), zakládá zákon samostatně běžící lhůtu v délce 15 dnů, jejíž počátek odkládá až k ukončení sklizně (§ 55 odst. 2, věta druhá, zákona).

Správce konkursní podstaty je oprávněn vypovědět (§ 14 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném od 1. 5. 2000) i smlouvu o nájmu honitby, uzavřenou úpadcem. Nejde o nesprávný úřední postup, jestliže příslušný správní úřad ve věcech myslivosti nerozhodl o schválení plánu chovu a lovu v pronajaté honitbě, který předložil žadatel, jemuž pro dané období právo myslivosti nepříslušelo.

Zodpovednosť za škodu spôsobenú zastrelením polovného psa v polovnom revíre treba posúdiť v zmysle ustanovenia § 21 ods. 1 písm. b) a ods. 2 zákona č. 23/1962 Zb. a podla ustanovení § 415 a § 420 O. z.

K některým otázkám rozhodování soudů o náhradě škody.

Také oznámení o tom, že poškozený neučinil žádná opatření k zabránění škod způsobených zvěří, je ohlášením požadované skutečnosti (§ 36 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb.). Bylo-li takové oznámení učiněno, samo neprovedení opatření k zabránění škod způsobených zvěří nevede k zániku nároku na náhradu škody.