Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.06.2020, sen. zn. 29 NSČR 106/2018, ECLI:CZ:NS:2020:29.NSČR.106.2018.1
Datum: 30.10.2020 Sp. zn.: 29 NSCR 106/2018 Nejvyšší soud
Datum: 30.10.2020 Sp. zn.: 29 NSCR 106/2018 Nejvyšší soud
Datum: 29.10.2020 Sp. zn.: 21 Cdo 4451/2018 Nejvyšší soud
Datum: 29.10.2020 Sp. zn.: 33 Cdo 416/2020 Nejvyšší soud
Datum: 27.10.2020 Sp. zn.: 22 Cdo 1491/2019 Nejvyšší soud
Datum: 27.10.2020 Sp. zn.: 27 Cdo 143/2020 Nejvyšší soud
Datum: 22.10.2020 Sp. zn.: 5 Tdo 972 Nejvyšší soud
Výše škody, která je znakem kvalifikované skutkové podstaty přečinu způsobení úpadku ve smyslu § 224 odst. 1, odst. 3 nebo 4 tr. zákoníku, odpovídá rozdílu mezi tím, v jakém rozsahu byl pachatel jako dlužník schopen uspokojit pohledávky poškozených věřitelů dříve, než se dostal do úpadku [§ 3 odst. 1, 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů], a v jakém rozsahu (a zda vůbec) by je mohl uspokojit poté, co si přivodil úpadek.
K tomu je třeba opatřit dostatečné důkazy zejména na podkladě znaleckého zkoumání ekonomického stavu dlužníka jak před způsobením úpadku, tak po něm. Z něj musí být zřejmý i vliv majetkových dispozic pachatele na způsobení stavu úpadku a na omezení možnosti uspokojení pohledávek věřitelů.
Nepodaří-li se zjistit (např. v důsledku chybějících účetních a dalších dokladů), zda v době, kdy pachatel jako dlužník činil určité výdaje ze svého majetku bez získání odpovídající protihodnoty, byl již v úpadku či nikoli, lze toto jeho jednání posoudit jako přečin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pokud uvedenými majetkovými dispozicemi alespoň částečně zmařil uspokojení svého věřitele.
Datum: 22.10.2020 Sp. zn.: 5 Tdo 1114/2020 Nejvyšší soud
Přečinu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku se zpravidla nedopustí statutární orgán obchodní společnosti – daňového dlužníka, pokud jako osoba povinná učinit prohlášení o majetku na základě výzvy správce daně podle § 180 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, učiní kroky ke splnění této výzvy tím, že pověří zpracováním a podáním takového prohlášení další osoby k tomu způsobilé, které pracují pro obchodní společnost a na něž se statutární orgán důvodně spoléhá. V takovém případě z důvodu (byť i nepřiměřeného) spoléhání se na konkrétní okolnosti statutární orgán nejedná ani s úmyslem nepřímým podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, přestože pověřené osoby nepodaly prohlášení o majetku za povinnou obchodní společnost.