Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

S výjimkou případů, kdy mají vůči úpadci společnou pohledávku nedílné povahy, mají konkursní věřitelé v konkursním řízení postavení samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.).Odvolání konkursního věřitele proti rozvrhovému usnesení (§ 32 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), odůvodněné jen tím, že z částky určené k rozvrhu měl být před ostatními konkursními věřiteli, včetně odvolatele, uspokojen jiný (zajištěný) konkursní věřitel, není subjektivně přípustné (§ 201 o. s. ř.).

Z působnosti ustanovení § 27 odst. 5, věty první, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, byli podle § 27 odst. 5, věty druhé, uvedeného zákona v době od 1. dubna 1998 do 30. dubna 2000 vyloučeni i ručitelé z bankovní záruky (§ 313 a násl. obch. zák.).

Postup při výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, předepsaný ustanovením § 343 odst. 3 o. s. ř. musí soud dodržet i při exekuci vyklizením bytu podle zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Patnáctidenní lhůta určená ustanovením § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nařízení exekuce vyklizením bytu se vztahuje jen na případy, kdy oprávněný prokazuje zajištění bytové náhrady listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem.

Za doznání obžalovaného k činu ve smyslu ustanovení § 307 odst. 1 písm. a) tr. ř. nelze považovat takovou jeho výpověď, která obsahuje popis skutku zahrnující okolnosti, které by vylučovaly protiprávnost činu, např. že jednal v nutné obraně podle § 13 tr. zák. Prohlášení obžalovaného v hlavním líčení v nepřítomnosti poškozeného, že je ochoten uhradit škodu v určité výši, nelze považovat za jiné opatření potřebné k náhradě škody ve smyslu ustanovení § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř.

Právo učinit právní úkon směřující k zániku nároku z pracovněprávních vztahů uspokojením nároku věřitele nenáleží kterékoliv třetí osobě; plnění poskytnuté osobou odlišnou od účastníků pracovněprávního vztahu může být způsobilým důvodem zániku nároku z pracovněprávních vztahů jeho uspokojením, jen jestliže to pracovněprávní předpisy připouštějí.

Usmrcení jiné osoby v úmyslu odstranit ji jako svědka činu, který předcházel takovému usmrcení a který nenaplňuje znaky skutkové podstaty určitého trestného činu nebo u něho není možné naplnění těchto znaků již prokázat, ale jehož odhalení považuje pachatel pro sebe za nepříznivé, lze posoudit, jako trestný čin vraždy spáchaný z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky ve smyslu § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zák., za předpokladu, že tato okolnost zvyšuje pro svou závažnost podstatně stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 88 odst. 1 tr. zák.).

Usmrcení jiné osoby v úmyslu odstranit ji jako svědka činu, který předcházel takovému usmrcení a který nenaplňuje znaky skutkové podstaty určitého trestného činu nebo u něho není možné naplnění těchto znaků již prokázat, ale jehož odhalení považuje pachatel pro sebe za nepříznivé, lze posoudit jako trestný čin vraždy spáchaný z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky ve smyslu § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zák., za předpokladu, že tato okolnost zvyšuje pro svou závažnost podstatně stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§ 88 odst. 1 tr. zák.).