Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nedohodnou-Ii se účastníci o náhradě podle ustanovení § 16 odst. 2 a 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku*), na peněžitém způsobu náhrady, nemůže soud uložit žalovanému povinnost k peněžitému plnění. Návrhem žalobce soud není vázán.

*Ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 195/1993 Sb., ve znění nálezů Ústavního soudu ČR č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a ve znění zákona č. 30/1996 Sb.

Byl-li shledán důvod pro přechod vlastnického práva ke stavbě podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je třeba podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona vztáhnout rozhodnutí o přechodu vlastnického práva i na pozemek touto stavbou zastavěný.

Jestliže vlastníkem nemovitého majetku byla ke dni 31.3.1948 původní sokolská tělocvičná jednota, zatímco ke dni účinnosti zákona č. 173/1990 Sb. organizace podle ustanovení § 2 zákona č. 68/1956 Sb., pak platí, že k pozbytí vlastnictví původní sokolské jednoty došlo "odnětím zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb."Sokolská tělocvičná jednota, která obnovila svoji právní existenci, je oprávněnou osobou k navrácení jí odňatých majetkových práv ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb., a to nikoliv jako "znovu vzniklá dobrovolná organizace", nýbrž jako kvalifikovaná organizační jednotka ( § 6 odst. 2 písm. e/ zákona č. 83/1990 Sb.) obecně oprávněné právnické osoby, tj. České obce sokolské.Osobou povinnou k navrácení majetkových práv podle ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 2 odst. 1 zákona č. 232/1991 Sb. je osoba povolaná jako nástupnická organizace Československého svazu tělesné výchovy vzhledem k jeho zániku na základě usnesení mimořádného sjezdu ze dne 25.3.1990.

V případě, že majetková práva, která svědčila k 31.3.1948 sokolské tělocvičné jednotě, jí byla potom odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., může České obci sokolské (jako sdružení) v postavení oprávněné osoby podle ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb. konkurovat toliko obnovená sokolská jednota jako její kvalifikovaná organizační jednotka; jestliže svoji existenci neobnovila, je oprávněnou osobou samo sdružení, tj. Česká obec sokolská.Tělovýchoná jednota (občanské sdružení), která vznikla registrací na základě usnesení mimořádného sjezdu Československého svazu tělesné výchovy ze dne 25.3.1990, jako právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb., není "znovu vzniklou dobrovolnou organizací" ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb.

Nejen původní vlastník, ale i osoba, splňující znaky vyjádřené v ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 8 odst. 4 a 5 citovaného zákona a je aktivně legitimována k uplatnění nároku podle tohoto ustanovení.

K výkladu některých dalších ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. a jejich aplikaci v praxi soudů

Nárok, který vyplývá ze zákona č. 173/1990 Sb. (ve znění zákona č. 247/1991 Sb.) a jehož podmínky a způsob uspokojení upravuje zákon č. 232/1991 Sb. (ve znění zákona č. 312/1991 Sb.), lze uplatnit buď žalobou, jíž se žalobce domáhá uložení prohlášení vůle (dohody o navrácení věci do vlastnictví žalobce), nebo žalobou o vydání věci. Obě takové žaloby jsou různými, ale přitom adekvátními způsoby uplatnění jednoho a téhož nároku (tj. nároku na navrácení majetkových práv).