Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 22.11.1963, sp. zn. 6 Tz 21/63, ECLI:CZ:NS:1963:6.TZ.21.1963.1
Datum: 22.11.1963 Sp. zn.: 6 Tz 21/63 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 22.11.1963 Sp. zn.: 6 Tz 21/63 Nejvyšší soud ČSSR
Datum: 12.07.1957 Sp. zn.: 1 Tz 117/57 Nejvyšší soud
Aby šlo o dobrovolné upuštění od dokonání trestného činu, musí pachatel, který se o trestný čin pokusil, vědět, že čin může dokonat, avšak z vlastního dobrovolného rozhodnutí čin dokonat již nechce. Toto jeho rozhodnutí nesmí býti ovlivněno překážkami, které by mu bránily čin dokonat nebo dále pokračovat v původně zamýšleném útoku.
Skutečnost, že existuje překážka bránící dokonat čin, nevylučuje ještě sama o sobě dobrovolnost ve smyslu § 5 odst. 3 tr. zák., mohl-li pachatel tuto překážku bez větších obtíží překonat.
Jestliže pachatel v úmyslu spáchat jiný trestný čin, nenaplní všechny jeho znaky, avšak dokoná znaky trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. obsažené v znacích jiného trestného činu, dopustí se pokusu tohoto jiného trestného činu, pokud není trestný čin omezování osobní svobody přísněji trestný. Nejde tu tedy o souběh trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a pokus dalšího trestného činu.
Těžší následek podle 229 odst. 3 tr. zák., jímž je těžká újma na zdraví nebo smrt, způsobený trestným činem omezování osobní svobody podle § 229 odst. 1 tr. zák., přichází v úvahu tenkrát, byl-li způsoben jen z nedbalosti.
K poměru trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a trestných činů znásilnění podle § 8 tr. zák., pokusu znásilnění podle § 5 odst. 1, § 238 tr. zák., (úmyslného) ublížení na zdraví nebo smrt podle § 219 odst 1, 3 nebo 4, § 220 odst. 1, 2 anebo trestného činu vraždy podle § 216 tr. zák.
Datum: 04.01.1957 Sp. zn.: 2 Tz 327/56 Nejvyšší soud
Za poškodenie dôležitého orgánu znamenajúce ťažkú ujmu na zdraví [§ 75 ods. 13 písm. e) tr. zák.] treba považovať iba také porušenie dôležitého orgánu, pri ktorom vzniká nebezpečie pre život, alebo ktoré má intenzitu iných závažných následkov uvedených v ustanovení § 75 ods. 13 písm. a) až d), f) až i) tr. zák. Z toho istého hľadiska za dlhší čas trvajúcu poruchu zdravia znamenajúcu ťažkú ujmu na zdraví [§ 75 ods. 13 písm. i) tr. zák.] treba považovať taký stav poruchy zdravia, ktorý je prevádzaný obtiažmi, ktoré sú poškodeným pociťované rovnako ťaživo, ak by ním bol pociťovaný niektorý stav uvedený v § 75 ods. 13 pod písm. a) až ch) tr. zák.
Primeranosť nutnej obrany treba posudzovať podľa okolností prípadu. Musí byť daná obrana k odvráteniu útoku potrebná a spôsobená ujma nesmie byť celkom neúmerná odvrátenému nebezpečiu. Pritom však nie je podmienkou, aby ochrana bola celkom úmerná útoku.