Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2004, sp. zn. 5 Tdo 1173/2004, ECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.1173.2004.1
Datum: 20.10.2004 Sp. zn.: 5 Tdo 1173/2004 Nejvyšší soud
Datum: 20.10.2004 Sp. zn.: 5 Tdo 1173/2004 Nejvyšší soud
Datum: 06.09.2001 Sp. zn.: 3 Tz 182/2001 Nejvyšší soud
Při posuzování okolností, které může či nemůže řidič předvídat, je třeba vycházet z konkrétní dopravní situace.
Z hlediska zavinění z nedbalosti to pak znamená, že kromě míry povinné opatrnosti vyplývající z pravidel silničního provozu zde existuje i její subjektivní vymezení, vztahující se k míře opatrnosti, kterou je schopen řidič v konkrétním případě vynaložit. O zavinění z nedbalosti může jít pouze tehdy, pokud povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem jsou dány současně.
Datum: 18.09.1997 Sp. zn.: 2 Tzn 72/97 Nejvyšší soud
I. Trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 tr. zák. lze spáchat z hlediska jednání jako znaku objektivní stránky jeho skutkové podstaty jak konáním, tak i opomenutím ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 tr. zák. Např. opomenutím lékaře, záležejícím v nedostatečném vyšetření poškozeného, který zemřel na následky zranění, jež v důsledku tohoto pochybení v poskytnuté péči nebylo zjištěno a léčeno.
II. Jestliže lékař při výkonu služby neposkytne osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, potřebnou pomoc, připadá jeho trestní odpovědnost za trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 207 odst. 2 tr. zák. v úvahu pouze tehdy, jestliže z jeho opomenutí (§ 89 odst. 2 tr. zák.) zaviněně nevznikly žádné následky na životě nebo na zdraví poškozeného. Pokud vznikly, je takový pachatel trestně odpovědný v závislosti na formě zavinění podle ustanovení o poruchových trestných činech proti životu a zdraví uvedených v § 219 až § 224 tr. zák.
Datum: 24.09.1993 Sp. zn.: 2 Tz 23/93 Vrchní soud v Praze
Datum: 28.05.1993 Sp. zn.: 5 To 21/93 Vrchní soud v Praze
I. Důvodem pro přibrání jako znalce osoby v seznamu soudních znalců nezapsané (§ 24 odst. l zákona č. 36/1937 Sb., ve znění zákonů jej měnících a doplňujících) nemůže být sama o sobě okolnost, že je s případem seznámena a podávala již v této věci odborné vyjádření. Okolnost, že přibraný znalec již před podáním znaleckého posudku vyslovil na věc určitý názor, může být důvodem pochybnosti o jeho nepodjatosti.
II. K otázce tzv. přerušení příčinné souvislosti v případě, kdy poškozený, který je léčen v nemocnici na následky útoku obviněného, zemřel a je podezření, že ke smrti došlo v důsledku opožděného lékařského zákroku.
III. Spolupachatelé trestného činu ublížení na zdraví odpovídají za celý následek společného jednání bez ohledu na okolnost, jaké konkrétní dílčí zranění bylo způsobeno konkrétním dílčím útokem toho kterého pachatele, a také bez ohledu na okolnost, že byl rozdíl v intenzitě jednání jednotlivých spolupachatelů.
IV. K rozhodování soudu v adhezním řízení, ve kterém je uplatněn nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem.
Datum: 27.05.1991 Sp. zn.: 7 Tz 37/91 Nejvyšší soud ČR
Datum: 29.10.1990 Sp. zn.: 7 Tz 44/90 Nejvyšší soud ČR