Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ve vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti není jednostranná změna obchodních podmínek přípustná, jestliže nebyla výslovně stranami ujednána. Je-li ujednána, strany si mohou sjednat zvláštní mechanismus takové jednostranné změny smlouvy, podle něhož však strana, které je návrh učiněn, musí mít možnost volby mezi akceptací návrhu na změnu smlouvy nebo předčasným ukončením smlouvy.Nelze přitom vyloučit, že za určitých podmínek taková ultimativní změna obchodních podmínek může představovat zneužití práva, kterému nelze poskytnout právní ochranu. Změnu obchodních podmínek, kterou do nich jedna strana doplnila i pro sebe právo vypovědět smlouvu za obdobných podmínek, jaké dosud svědčily pouze druhé straně, nelze bez dalšího považovat za zneužití práva a tedy nepřípustnou.

K rozhodnutí podle § 73a odst. 1 tr. ř., že složená peněžitá záruka, jejíž přijetí bylo podle § 73a odst. 2 písm. a) tr. ř. státním zástupcem shledáno přípustným, se nepřijímá a obviněný se nepropouští z vazby na svobodu, protože v mezičase vyšly najevo nové skutečnosti odůvodňující např. rozšíření vazebních důvodů o koluzní vazbu podle § 67 písm. b) tr. ř., je v přípravném řízení příslušný soud (soudce). Státní zástupce v takovém případě ani nemůže rozhodnout podle § 73a odst. 5 tr. ř. o zrušení již složené peněžité záruky, neboť vydání takového rozhodnutí předpokládá, že obviněný se nenachází ve vazbě.

Dojde-li po zahájení exekuce k zahájení insolvenčního řízení a oprávněný je do insolvenčního řízení řádně přihlášen a má-li z toho důvodu dojít k částečnému uspokojení pohledávky povinného v insolvenčním řízení v rámci oddlužení ve formě splátkového kalendáře, zásadně není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to ani tehdy, když byl exekučně postižen podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným.

I. Popření pohledávky dlužníkem má vždy za následek, že v rozsahu popření není upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. Tento zvláštní důsledek popření pohledávky dlužníkem není možné nijak zvrátit.II. Pominou-li účinky schválení oddlužení, přestává popření pohledávky dlužníkem mít (v rozsahu popření) vliv na zjištění pohledávky. Žalobu, kterou se věřitel proti popírajícímu dlužníku domáhá určení pravosti pohledávky, soud v této situaci odmítne jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna (§ 160 odst. 4 insolvenčního zákona).

I. Řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným podle § 198 odst. 3 z. o. k. je řízením ve statusové věci právnické osoby ve smyslu § 2 písm. e) z. ř. s., jež lze zahájit pouze na návrh; okruh účastníků se určí podle § 6 odst. 1 z. ř. s.II. Další návrh na jmenování jednatele soudem, podaný osobou odlišnou od původního navrhovatele ohledně téže společnosti a téhož skutkového stavu před pravomocným skončením řízení o původním návrhu, je nutno považovat za přistoupení do řízení zahájeného tímto původním návrhem.

Povaha řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu nevylučuje skončit probíhající řízení soudním smírem podle § 99 o. s. ř. Schválí-li soud smír účastníků, rozhodne rovněž o zrušení směnečného platebního rozkazu.

Započtení není způsobem či formou (s)plnění dluhu, takže pro účely posouzení, zda nejde o neúčinný právní úkon ve smyslu § 111 insolvenčního zákona, započtení nemůže (objektivně vzato) odporovat pravidlu vyjádřenému v odstavci 1 větě druhé tohoto ustanovení. Započtení, k němuž došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, není ani úkonem vedoucím k „nikoli zanedbatelnému zmenšení majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka“. Jestliže právní úkon, jímž dlužník poté, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, započetl svou pohledávku proti pohledávce věřitele, nevedl k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení majetku, který může náležet do jeho majetkové podstaty, pak nejde o neúčinný právní úkon bez zřetele k tomu, že současně nešlo o právní úkon ve smyslu § 111 odst. 2 insolvenčního zákona.