Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K spáchání trestného činu podílnictví (§§ 134, 251 tr. zák.) může dojít jen tehdy, je-li trestný čin, jímž byla věc odňata vlastníku, dokonán, přičemž pachatelem trestného činu podílnictví nemůže být pachatel trestného činu, jímž byla věc vlastníku odňata, ani návodce k tomuto trestnému činu.

Vyšší stupeň ovlivnění alkoholem u řidiče motorového vozidla, stíhaného pro trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., je okolností, která nedovoluje závěr o menší nebezpečnosti tohoto trestného činu pro společnost a proto zpravidla vylučuje možnost upustit od potrestání ve smyslu § 24 odst. 1 tr. zák. z hlediska účelu trestu působit výchovně na ostatní členy společnosti (§ 23 odst. 1 tr. zák.).

Zavinenie účastníka v zmysle § 147 ods. 1 o. s. p. nemožno vidieť v tom, že podal odvolanie, ktoré nebolo zhladané dôvodným.

Souhlas spoluvlastníka k převodu spoluvlastnického podílu může být dán i ústně, je však třeba, aby tento souhlas byl dán takovým způsobem, aby nevzbuzoval pochybnosti v tom směru, že došlo skutečně k projevu vůle spoluvlastníka, jímž byl vyjádřen souhlas s převodem spoluvlastnického podílu. Číselné vyjádření výše spoluvlastnického podílu naprosto neznamená, že by byl spoluvlastník výlučně vlastníkem určité hmotné části společné věci, třebaže by svou velikostí odpovídala výši jeho spoluvlastnického podílu.

K řešení otázky, zda dědická dohoda je či není v zájmu nezletilého (§ 179 o. s. ř.).

Za porušenie dôležitej povinnosti v zmysle § 223 ods. 2 tr. zák. a § 224 ods. 2 tr. zák. nie je možné mechanicky považovať porušenie akéhokolvek predpisu vyhlášky min. vnútra č. 141/1960 Zb., ale len takej povinnosti, ktorej porušenie podstatne zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť (§ 88 tr. zák.) napr. tým, že má za následok nebezpečenstvo pre ludský život alebo zdravie. Aby bolo možné uznať, že ide o porušenie dôležitej povinnosti uloženej podla zákona, musí súd zistiť, že medzi porušením takej povinnosti a následkom trestného činu je príčinná súvislosť.

K otázce pravomoci soudu ve sporech o odměnu za zlepšovací návrhy ve smyslu § 25 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb. Sporem o odměnu za zlepšovací návrh je i spor o nárok na odměnu v případě, že je namítáno, že vypracováním návrhu byl splněn pracovní úkol (§ 21 odst. 3 vl. nař. 45/1957 Sb.). Soud, jemuž byla věc předložena pro bezvýslednost rozhodčího řízení, nemusí zkoumat, zda bylo provedeno smírčí řízení podle § 25 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb.