Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V rozhodnutí, jímž je žalovaný určen otcem nezletilého dítěte, upraví soud zpravidla nejen výživu, ale i výchovu dítěte (§ 113 odst. 2 o. s. ř.). Při rozhodování o vyživovací povinnosti žalovaného k dítěti, k němuž předtím úspěšně popřel otcovství manžel matky, je třeba vycházet z toho, že byl manžel matky považován až do pravomocného skončení řízení o popření otcovství za otce dítěte a trvala jeho vyživovací povinnost k dítěti. Z toho důvodu je úkolem soudu nejprve zjišťovat, v jakém rozsahu plnil manžel matky na výživu dítěte, a teprve podle těchto zjištění rozhodnout o vyživovací povinnosti žalovaného.

V řízení o určení otcovství je úkolem soudu, aby náležitým způsobem zjišťoval nejen všechny okolnosti, které tvoří skutkový základ domněnky otcovství svědčící žalovanému ve smyslu § 54 odst. 2 zák. o rod., nýbrž i případné okolnosti, které - byť žalovanému svědčí domněnka otcovství - vylučují otcovství žalovaného. S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno netoliko řízení o výživě, nýbrž i řízení o výchově dítěte (§ 113 odst. 2 o. s. ř.). Z toho důvodu obsahuje rozhodnutí, jímž je žalovaný určen otcem nezletilého dítěte, vedle výroku o výživě i výrok o výchově dítěte.

Zákon o rodině odlišuje zřetelně i rozsahem vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely od vyživovací povinnosti povinnosti mezi manžely (§ 92 odst. 1 a § 91 odst. 2 zák. o rod.). Výši příspěvku na výživu rozvedeného manžela určují vedle schopností a možností povinného rozvedeného manžela pouze nezbytné potřeby rozvedeného manžela, který není schopen sám se živit. 

I tehdy, byly-li poměry účastníků zatímně upraveny předběžným opatřením, rozhoduje soud o návrhu navrhovatelky na určení příspěvku odpůrce na její výživu ode dne zahájení řízení o něm (§ 98 odst. 1 zák. o rod., nikoli až ode dne zániku předběžného opatření; zjišťuje však, zda a kolik odpůrce plnil navrhovatelce na základě předběžného opatření, aby mohlo být event. plnění odpůrce na základě předběžného opatření započteno.

I. Obnovu řízení nelze povolit, vyšly-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které se však netýkají skutku uvedeného v obžalobě.

Právne účinky rozviazania pracovného pomeru výpoveďou nastanú až od okamžiku, kedy bola výpoveď druhému účastníkovi pracovného pomeru doručená; z hladiska dodržania jednomesačnej lehoty podla § 46 ods. 3 zák. práce je teda rozhodný deň, kedy bola písomná výpoveď doručená.

Viazanosť súdu prvého stupňa právnym názorom odvolacieho súdu vo zmysle § 264 odst. 1 tr. por. spočíva v tom, že správne zistený skutočný stav veci vykazuje znaky konkrétneho trestného činu. Ak nie je skutočný stav veci správne zistený a ak má odvolací súd za to, že je tomu tak preto, že okresný súd nehodnotil správne dôkazy vo veci vykonané, môže odvolací súd upozorniť súd prvého stupňa, v ktorých smeroch má byť konanie doplnené alebo čím je treba znovu sa zaoberať, nesmie však k spôsobu hodnotenia dôkazov udelovať záväzné pokyny.

Púha skutočnosť, že z údajov dedičov vyplýva, že medzi nimi dôjde k dohode o vyporiadaní, nemôže viesť štátne notárstvo k tomu, aby pri prejednaní dedičstva, ktorého predmetom je polnohospodársky podnik alebo polnohospodárska alebo lesná pôda, upúšťalo od zákonom predpokladanej súčinnosti s miestnym národným výborom. Kumulácia rozhodnutia podla § 37 ods. 1 not. por. odporuje zásade uvedenej v § 4 ods. 1 not. por., poukazujúcej na nutnosť vychádzať pri rozhodovaní zo skutočného stavu veci a dbať o určitosť právnych vzťahov a o predchádzanie sporom; preto musí vydanie rozhodnutia podla § 39 not. por. nasledovať až po právoplatnosti rozhodnutia podla § 37 ods. 1 not. por.