Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Subjektivní promlčecí doba u nároku na náhradu škody způsobené trestním stíháním, které neskončilo odsuzujícím trestním rozhodnutím, počíná běžet od okamžiku, kdy obžalovanému (obviněnému) bylo oznámeno rozhodnutí, jímž byl zproštěn obžaloby, nebo jímž bylo trestní stíhání zastaveno; dozvěděl-li se však o vzniku škody později, počíná běžet subjektivní promlčecí doba okamžikem, kdy se o vzniku škody skutečně dozvěděl, a vázanost jejího počátku na doručení zrušovacího rozhodnutí (§ 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb.ve znění pozdějších předpisů) se neuplatní.

Rozpor v judikatuře Nejvyššího soudu lze v rozhodovací činnosti tohoto soudu odstranit jen postoupením věci k rozhodnutí velkému senátu dle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li již odlišný právní názor vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatém podle § 14 odst. 3 uvedeného zákona, anebo nebyl-li již odlišný právní názor vysloven právě velkým senátem.Byl-li nárok na finanční náhradu podle § 13 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uplatněn u soudu, nastalo ve vztahu k němu prodlení ze strany státního orgánu uplynutím zákonné lhůty běžící ode dne doručení žádosti orgánu. Účinky již jednou nastalého prodlení nemohly zaniknout v důsledku změny zákona.Právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek.

Počátek běhu promlčecí doby podle § 101 obč. zák. k uplatnění práva na televizní poplatek a přirážku podle § 2 odst. 1 a § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 252/1994 Sb. (ve znění zákonů č. 135/1997 Sb. a č. 231/2001 Sb.) není spojen s uplynutím přiměřené dodatečné lhůty, kterou provozovatel ze zákona poskytl poplatníkovi k zaplacení dlužných poplatků a přirážky ve smyslů § 7 a § 8 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb.

Za okamžik, kdy se společnost s ručením omezeným dozví ve smyslu ustanovení § 398 obch. zák., o vzniku škody, způsobené jí jejím jediným jednatelem, je třeba zásadně považovat okamžik, kdy se o vzniku škody dozví nebo mohl dozvědět společník, popřípadě jiná osoba, která je oprávněna nárok na náhradu škody vůči jednateli uplatňovat. Podílel-li se na vniku škody i tento společník (společníci), dozví se společnost o vzniku škody až tehdy, kdy se o něm dozvěděla nebo mohla dozvědět jiná osoba, oprávněná vůči jednateli náhradu škody uplatňovat (např. správce konkursní podstaty).

Nárok plnivšího směnečného rukojmího proti výstavci směnky vlastní (jako osobě, za kterou převzal směnečné rukojemství) se promlčí ve třech letech ode dne splatnosti směnky, a to bez ohledu na to, kdy směnečný rukojmí na směnku plnil.

Formou tzv. eventuálního petitu lze uplatnit právo se samostatným skutkovým základem. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu škody formou tzv. eventuálního petitu v žalobě o vydání věci se neváže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl, že mu byla věc odcizena a kým, nýbrž až k okamžiku, kdy se dozvěděl, že škůdce věc již nemá.

Promlčením směnečný nárok nezaniká.