Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pro určení počátku běhu tříměsíční lhůty uvedené v § 72 odst. 1 tr. ř. je rozhodné nabytí tzv. absolutní právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě, tj. ve vztahu ke všem osobám oprávněným podat stížnost (§ 140 odst. 1 tr. ř.). Pouze ve zcela výjimečných případech, kdy postup soudu (např. průtahy ve vyhotovení rozhodnutí o vazbě) představuje neoprávněný zásah do ústavně zaručených práv obviněného zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny, je třeba vycházet z tzv. relativní právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě, tj. ve vztahu k obviněnému (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3028/14).

Je-li exekuce vedena prodejem spoluvlastnického podílu k nemovité věci, výsadní postavení spoluvlastníka povinného při udělování příklepu (§ 338 odst. 3 o. s. ř.) se uplatní jen při dražbě tohoto spoluvlastnického podílu, nikoliv v řízení o předražku.

Pachatelem přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku může být kterákoli fyzická (nebo i právnická) osoba, která má ve své dispozici příslušné účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady, a nevyžaduje se její zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení ve smyslu § 114 odst. 1 tr. zákoníku. Může to být i osoba, jež je na podkladě smluvního vztahu s určitou účetní jednotkou povinna vést a zpracovávat její účetnictví. Pachatelem tohoto přečinu tedy může být i statutární orgán nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti, která zpracovává účetnictví jiné účetní jednotky, pokud úmyslně odmítl předat jí účetní doklady a znemožnil podání daňového přiznání této účetní jednotky a vyměření daně finančním úřadem. Účetní doklady nemohou být předmětem zadržovacího práva, jímž by měl být zajištěn závazek mezi účetní jednotkou a tím, kdo vede a zpracovává její účetnictví.

Řízení podle § 16a odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s., v němž jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy [§ 3 odst. 2 písm. a) z. ř. s.]. Shledá-li soud v řízení podle § 16a odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., rozpor napadeného rozhodnutí orgánu strany (hnutí) se zákonem nebo stanovami strany (hnutí), vysloví (zpravidla) jeho neplatnost. Ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., brání tomu, aby byla platnost rozhodnutí orgánu politické strany (hnutí) posuzována v jiném řízení; nelze ji tudíž posuzovat v řízení o návrhu podle § 80 o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, neurčuje-li zvláštní právní předpis jinak. Požadavek § 16a odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., na vyčerpání prostředků nápravy u rozhodčího orgánu strany (hnutí) je hmotněprávní podmínkou uplatnění práva na soudní ochranu přiznaného členovi strany (hnutí) v § 16a odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.

K návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, není navrhovatel povinen předložit souhlas správce daně podle § 238 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

Správce daně nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovité věci, k níž zřizuje podle ustanovení § 170 odst. 1 daňového řádu zástavní právo k zajištění daňové pohledávky, dospěje-li k závěru, že zápis o vlastnictví v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Otázku vlastnického práva k nemovité věci je správce daně v takovém případě oprávněn posoudit sám jako otázku předběžnou (§ 99 odst. 1 daňového řádu).

Domáhá-li se povinný vůči státu náhrady škody spočívající ve vymáhaných nákladech exekučního řízení, jež bylo zahájeno na základě rozhodnutí, na němž byla nesprávně vyznačena doložka právní moci, nelze zjišťovat příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci, nýbrž mezi tvrzenou škodou a příkazem k úhradě nákladů exekuce, jenž musí splňovat podmínky nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.